Pro tento týden jsem si pro vás připravil píseň, která má dlouhou a docela komplikovanou historii. Jde o píseň „Pán Ježíš, Přítel můj“, kterou v našich zpěvnících najdete pod číslem 25. Její text vyzdvihuje Ježíše, který je nade vší nádherou, kterou v přírodě stvořil, a kterému patří čest a sláva. V písni (a jde to vidět hlavně v její anglické verzi) je zdůrazněn kontrast mezi krásou přírody a ještě větší a přirozenější krásou našeho milujícího Spasitele. Text vyznává spolu s Davidem: „Žádal jsem Hospodina o jediné, po tom jsem toužit nikdy nepřestal: Abych směl zůstávat v jeho domě po všechny dny svého života, abych se kochal v Hospodinově kráse a v jeho chrámě jej hledal.“ (Žalm 27,4). Dobře vnímejte text naší dnešní písně:

Pán Ježíš, Přítel můj,
mám v něm blaha pramen svůj,
sám Otec nám v něm se z lásky dal.
Chválu mu proto vzdám,
spásu v něm svoji mám,
jen On je srdce mého Král.

Krásou se odívá
příroda tak zářivá,
když jara čas přišel nádherný.
Tvůrce moc poznávám,
chválu mu písní vzdám
se srdcem vděčným, pokorným.

Krásný je slunce jas,
ptáků zpěv, jenž těší nás,
krásný je též hvězdné noci svit.
Více však září nám
Přítel a drahý Pán,
On srdce umí obšťastnit.

Krásu má květu stvol,
mládí též, když nezná bol,
v životě svém jenom radost má.
Krása však pomine,
mládí čas uplyne,
jen Ježíš pravou radost dá.

Text této původem německé křesťanské písně se poprvé objevil v jezuitském rukopisu z roku 1662 napsaném v německém Münsteru ve Vestfálsku. První tištěná verze se objevila v roce 1677 v katolickém zpěvníku Münster Gesangbuch. Text o pěti slokách, začínal slovy „Schönster Herr Jesu, Herrscher Aller Erden“ (Nejkrásnější Pane Ježíši, vládče všech zemí) a zpíval se s melodií stejného jména. Kdo napsal tento původní text a melodii se neví.

Píseň se stala známější, když August Heinrich Hoffmann von Fallersleben (někde se uvádí i spoluautor E. F. Richter) tuto píseň zařadil v roce 1842 do sbírky duchovních písní „Schlesische Volkslieder“ (Slezské lidové písně). V této sbírce už byl ale německý text spárován s jinou melodií, o které Hoffmann tvrdil, že ji slyšel zpívat sedláky při sušení sena v oblasti Glaz – melodii pojmenoval ASCALON (nicméně je známá pod různými jmény, jak se brzy dozvíte). Je to defakto ta melodie, kterou známe z našeho zpěvníku.

Předpokládá se, že tato melodie má základ v písni „Laat ons juichen Batavieren“ (což zhruba znamená „Pojďme oslavovat“) napsané v roce 1766 holandským kapelníkem Christianem Ernstem Grafem. V melodii můžete najít podobnost s námi zpívanou melodií, jen je více ozdobena. Sami se můžete přesvědčit v následujícím odkazu, který vede na tuto holandskou píseň: https://youtu.be/YqDhGmBf_lE. V našich zpěvnících je uveden jakou autor melodie právě C. H. Graf.

Do anglicky mluvících zemí se tato píseň poprvé dostala v roce 1850, kdy ji zahrnul do své sbírky „Church Chorals and Choir Studies“ (Studie církevních chorálů a pěveckých sborů) americký skladatel a vydavatel hymnusů Richard Storrs Willis. Willis přejmenoval melodii ASCALON na CRUSADERS ‚HYMN (Křižácký hymnus), kvůli falešnému předpokladu, že ji zpívali vojáci na cestě do Jeruzaléma. Došel k tomu asi z důvodu, že původní název melodie „ASCALON“ odkazuje na místo poslední bitvy První křižácké výpravy. Willis ve své sbírce publikoval tři sloky německého textu spolu s anglickým překladem „Fairest Lord Jesus“ (Nejkrásnější Pane Ježíši). O pět let později se tato písně objevila také ve významném zpěvníku Kongregační církve, ovšem bez uvedeného překladatele. Tato verze je dnes nejznámější a je víceméně tou verzí, ze které vychází i náš český překlad.

Melodii CRUSADERS ‚HYMN (už víme, že je známá také jako ASCALON) použil také známý maďarský klavírní virtuos a hudební skladatel Franz Liszt ve svém oratoriu z roku 1864 pojmenovaném „Legenda sv. Alžběty“ v části „Křížová výprava“ (anglicky Crusader’s March). Můžete si ji poslechnout zde: https://youtu.be/qrIneCTl9fM v čase 2:45. Liszt se tam snažil postupně hudebními nástroji vyjádřit jak se zraky vojáků úzkostně dívají směrem k Jeruzalému.

Poté co Liszt složil toto oratorium, se v publikacích začalo objevovat stále více variant písně „Fairest Lord Jesus“ (Nejkrásnější Pane Ježíši).

Za druhým známým, ale už méně používaným textem stojí Joseph Augustus Seiss, luteránský americký pastor, který přeložil text písně znovu, pojmenoval ji „Beautiful Saviour“ (Nádherný spasiteli) a v roce 1873 ji uvedl v knize The Sunday School Book (Kniha nedělní školy), aby se mohla použít v evangelických luteránských kongregacích.

Překlad textu „Fairest Lord Jesus“ můžete někde zaslechnout také s již na začátku zmíněnou starou melodií SCHÖNSTER HERR JESU (Nejkrásnější Pane Ježíši) ze 17. století. Tato nověji zharmonizovaná píseň se objevila v roce 1906 v britském zpěvníku. A i v další době docházelo k dalším mírně odlišným verzím s modernější harmonizací, ale stále stejným poselstvím o Ježíši.

O naší verzi melodie jsme si už řekli, že byla pojmenována ASCALON a také CRUSADERS ‚HYMN. Ale není to jediné pojmenování se kterým se můžete setkat. Zpěvník „The Episcopal Hymnal 1982“ tuto melodii nazval ST. ELIZABETH (Svatá Alžběta), což nás vrací do Lisztova oratoria o Alžbětě Durynské, manželce německého krále Ludvíka IV.

Mnoho zpěvníků publikovaných v 80. letech používá námi používanou melodii, ale pod různými jmény: ST. ELIZABETH (Svatá Alžběta), FAIREST LORD JESUS (Nejkrásnější Pane Ježíši), BEAUTIFUL SAVIOR (Nádherný Spasiteli), SCHÖNSTER HERR JESU (Nejkrásnější Pane Ježíši – název je podle původního německého textu, ale melodie je v tomto případě ta námi používaná). To jsou všechny názvy pro naprosto stejnou melodii, tradičně známou jako CRUSADERS ‚HYMN (Křižácký hymnus) a původně známou jako ASCALON.

V současné době koluje více překladů a melodií. Asi šedesát procent hymnálů používá překlad „Fairest Lord Jesus“, ze kterého vychází i česká verze, zatímco patnáct procent používá “Beautiful Saviour” (Nádherný Spasitel); dalších dvacet pět procent používá jiné překlady. Většina verzí textu se obvykle objevují se čtyřmi slokami, které jsou všechny na téma krásy stvoření a větší krásy Krista, Spasitele.
Co se týče melodie, tak malé procento hymnálů používá melodii SCHÖNSTER HERR JESU (f nebo e moll), ale převážně se používá nám známá melodie CRUSADERS’ HYMN (Eb nebo D dur).

Historie této chválící písně je možná trochu matoucí, ale mnohem důležitější je její poselství. Píseň obstála ve zkoušce času více než tři sta let – melodie okouzlí srdce a text přesahuje čas. Co by mohlo být krásnější než louky na jaře, sluneční paprsky nebo mihotající hvězdy? Ježíš!, náš Spasitel a Tvůrce přírody, který umí prozářit naše bolavé srdce radostí. Jemu patří naše chvála a vděčnost!

Dovolte mi opět pokus o překlad anglické verze:

Nejkrásnější Pane Ježíši, vládče celého světa,
Ó ty z Boha a Synu člověka!
Budu tě milovat, Budu tě ctít,
Tys sláva mé duše, radost a koruna.

Krásné jsou louky, ještě krásnější lesy,
oblečené v kvetoucím oděvu jara:
Ježíš je ale krásnější, Ježíš je ryzejší,
On je ten kdo žalostné srdce vede ke zpěvu.

Krásný je sluneční svit, ještě krásnější svit měsíce
a všechen třpytivý zástup hvězd:
Ježíš ale září jasněji, Ježíš září ryzeji
než všichni andělé, kterými se může nebe pyšnit.

Nádherný Spasiteli! Pane všech národů,
Synu Boží a Synu člověka!
Sláva a čest, chvála, uctívání,
nyní a navždy patří tobě!

Připojuji i pár odkazů na různé zpracování této písně v angličtině:

„Haleluja! Oslavujte Hospodina – je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!“
(Žalm 106:1)

„Hospodine, můj Bůh jsi ty, tebe vyvyšuji, tvé jméno velebím, neboť jsi věrně a jistě učinil divy, které jsi zdávna připravil.“
(Izaiáš 25:1)