Od 5. do 12. listopadu jsme prožívali modlitební týden, ve kterém jsme se měli možnost po večerech společně scházet k zamýšlení nad Boží spásnou milostí a ke společným modlitbám.
Při sbírce vděčnosti modlitebního týdne 2010 (která jde na evangelizační projekty ve světě), byly v některých obálkách také uvedeny tyto biblické verše:

Žalm 40,2-4
Všechnu naději jsem složil v Hospodina.
On se ke mně sklonil,
slyšel mě, když o pomoc jsem volal.
Vytáhl mě z jámy zmaru,
z tůně bahna,
postavil mé nohy na skálu,
dopřál mi bezpečně kráčet
a do úst mi vložil novou píseň,
chvalozpěv našemu Bohu.
Uvidí to mnozí a pojme je bázeň,
budou doufat v Hospodina.

Žalm 50,23
Mne oslaví ten, kdo přinese oběť díků,
ten, kdo jde mou cestou;
tomu dám zakusit Boží spásu.

Žalm 73,28
Mně však v Boží blízkosti je dobře,
v Panovníku Hospodinu mám své útočiště…

Žalm 84,13
Hospodine zástupů,
blaze člověku, jenž doufá v tebe!

Žalm 103, 2-4
Dobrořeč, má duše, Hospodinu,
nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!
On ti odpouští všechny nepravosti,
ze všech nemocí tě uzdravuje,
vykupuje ze zkázy tvůj život,
věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, …

Žalm 139 (B21)
Ty mě, Hospodine, zkoumáš, ty mě znáš.
Ty víš, jak sedám a jak vstávám zas,
už zdálky rozumíš mým myšlenkám!
Sleduješ, jak chodím i jak uléhám,
všemi mými cestami se zabýváš.
Ještě než mi přijde slovo na jazyk,
ty už to, Hospodine, všechno víš!
Zezadu i zpředu jsi mě obklopil,
svou dlaň jsi na mě položil.
Takové poznání je nad mé chápání –
– je příliš hluboké, na to nestačím!
Kam bych byl unikl před duchem tvým?
Před tvojí tváří kam bych se skryl?
Kdybych do nebe vystoupil, tam jsi ty,
kdybych si ustlal v podsvětí – i tam jsi!
Kdybych si oblékl křídla jitřenky,
kdybych se usadil za mořem dalekým,
i tam by mě vedla ruka tvá,
tvá pravice by mě držela!
Kdybych si řekl – Snad pohltí mě tma,
až světlo kolem mě noc vystřídá –
tobě nebude temná ani tma,
noc jako den ti záři dá,
tma bude pro tebe světlu podobná!
Mé nitro zformovals ty sám,
v lůně mé matky jsi mě tkal.
Chválím tě za tvá díla ohromná,
za to, jak podivuhodně jsem udělán
a že mou duši tak dobře znáš!
Jediná z mých kostí ti nebyla ukryta,
když jsem byl vskrytu formován,
když jsem byl hněten v zemských hlubinách!
Můj zárodek tvé oči viděly,
všechno jsi zapsal do knihy –
– dny, jež mi byly určeny,
než začal první z nich.
Jak jsou mi drahé, Bože, tvé myšlenky,
je jich tak mnoho, že nejdou vypočíst!
Kdybych je počítal, než písku je jich víc;
budu zas s tebou, až se probudím!
Kéž bys už, Bože, zabil ty ničemy –
– „Odstupte ode mě, vy vrahouni!“
Když mluví o tobě, je to rouhání,
tvé jméno zneužívají nepřátelé tví!
Nemám snad, Hospodine, k tvým sokům nenávist?
Nehnusím si ty, kdo na tebe útočí?
Naprostou nenávistí nenávidím je,
mými nepřáteli stali se!
Zkoumej mě, Bože, a poznej srdce mé,
poznej mé myšlenky, jen mě vyzkoušej!
Zjisti, zda držím se cesty škodlivé,
a cestou věčnosti mě veď!

Přísloví 16,3
Svěř Hospodinu své počínání
a tvé plány budou zajištěny.