Stovka let…
V dějinách lidstva stovka let
je pouhé zastavení…
Přitom se zvolna mění svět –
co bylo, dnes už není…
Však život – ten je velmi krátký,
ač člověk žije tak rád…
Nic nemůže se vrátit zpátky –
můžem jen vzpomínat…
Čas dějinami pádí dál…
Skládá se z různých chvil.
Před stovkou let se zázrak stal –
náš sbor se „narodil“…
Když se dnes vzpomínkou vracíme
tak trochu pozpátku,
že vyrostl nám – vidíme –
z maličkých začátků…
A kdyby při něm nestál Pán –
rozpustil by ho čas…
Však Bůh s ním vždycky měl svůj plán –
ten má i s každým z nás…
A proto dnes vděčně hledíme
zpátky – a také dopředu…
Co bude dál, to sice nevíme –
však Bůh slíbil: „Já vás povedu.“
-o-
V. G.