Bylo to jedno z nejničivějších zemětřesení, které kdy v Arménii udeřilo. Dne 7. prosince 1988 dopoledne Arménii kolem města Spitak zasáhla série otřesů dosahujících síly 6,8 stupňů Richterovy škály. Zdevastovalo města, srovnalo se zemí domy a připravilo o život více než 30 000 lidí. Příběh neznámého otce, který v troskách školy hledal svého syna, od té doby inspiroval tisíce lidí. Okamžitě po prvních otřesech spěchal otec ke škole, kterou otřesy zanechaly v ruinách. Slib, který krátce předtím dal svému synovi, jej vedl k tomu, že holýma rukama začal odhrabávat trosky budovy. Když se jednou jeho syn něčeho bál, otec mu řekl: „Ať se stane cokoliv, budu tady vždycky pro tebe.“ Otec se pokusil určit přibližnou polohu třídy svého syna a začal odklízet trosky a kusy betonu. Když přišli další lidé a viděli naprostou spoušť, snažili se jej odvést pryč. On se však nenechal odradit. Dal svému synovi slib. Záchranáři a hasiči se mu snažili jeho počínání rozmluvit, protože kvůli úniku plynu a ohňům hrozilo nebezpečí výbuchu. Zpočátku mu říkali: „My vašeho syna najdeme.“ Později přiznali: „Už není žádná šance, že by váš syn přežil.“ Otec však pokračoval v kopání. Občas se mu podařilo odstranit velký kámen. Nakonec – po 38 hodinách – uslyšel hlas svého syna: „Tati, jsi to ty? Já jsem věděl, že přijdeš. Říkal jsem dalším dětem, že se nemusejí bát, protože jsi mi slíbil, že pro mne přijdeš.“ Tento muž zachránil kromě svého syna dalších 13 dětí, protože splnil slib, který svému synovi dal.

Čekáme už dlouhou dobu od okamžiku, kdy se andělé zeptali učedníků: „Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet“ (Sk 1,11) a v onen velký Den, který zastíní všechny předchozí dny, nás obejme náš Zachránce a my mu řekneme: „Ježíši, my jsme věděli, že pro nás přijdeš, protože jsi nám to slíbil.“

Převzato z modlitebních přednášek 2015.