V druhé polovině září 2008 se sešlo na Karolíně ve Rtyni v Podkrkonoší 23 osob se stejným cílem – prožít společně týden v Krkonoších. Za náš sbor se zúčastnili manželé Běčákovi, manželé Smílkovi, manželé Švihálkovi, manželé Tkačíkovi, manželé Vörösovi a průměr kazící Radim Tkačík. Nebyl na to ovšem sám, asistovali mu s větším úspěchem manželé Vlaďka a Franta Nohejlovi 🙂

Byl to týden bohatý na zážitky a bolavé nohy, což snad doloží i fotky ve fotogalerii.

Při sobotním večerním rozloučení přišla i „víla Bohumila“ s básní 🙂

Já mám být za všechny umění básnického můza
tak poslouchejte, bude to hrůza.

Čtrnáctého září je v kalendáři
Praha, sever a jih Moravy
dali se dohromady
na Karolinu vyrazili
aby si odpočinuli, protáhli kostry a pobavili.

Dvacettři kousků nás dorazilo
počasí nás ovšem neuchvátilo.
Nad Černou horou mraky se válely
a mužstvo hned vyzkoušelo válendy.

Vše je supr děcka
volá velitelka nadšena všecka.
Déšť se snáší pomalu
nám však nekazí náladu.

Na procházku mezi kapky
někteří jsou v bazénu a mají 😛 plavky.
Jsme nota veselá
i když zrovna nehraje kapela.

Paní domácí manžel i jejich dětičky
starají se o naše blaho a kulaté postavičky.
Pak hurá do jizby krásné
bude bašta, to je jasné.

Potom – někdo spinká
jiný pinká
další honí koule po stole
krabici s fotbalem také nedají pokoje.

Mezi tím vším šrumcem ovšem jen maličko
výjde čas i na kafíčko.

Stateční jsme ti všici
vítr nám čechral kštici
a my do terénu vyrazili
a všechny skály pochodili.

Někteří by však potřebovali na pomoc Krakonoše
však náš sporťák za nás oběhl Krkonoše.    (Milan K)
Bez buzoly, bez kompasu
hlásí „uběhl jsem třicetikilometrovou trasu“.

Ostatní však o to více
večer si větrali plíce.
Uno to je hra večera
huláká banda rozdivočelá.

Někteří klidnějšího ducha
musí při rumínku šeptat si do ucha    (ani bych neřekl 😀 )
Zdravé mlsky, vůně čaje
a hraje se hraje – hraje.

A tak my dospělé dětičky
jsme v míru a lásce prožili týden celičký.

Jak říkám jsme parta veselá
v sobotu jdeme do kostela.

Za krásný pobyt Pánu Bohu děkujeme
a v neděli domů se stěhujeme.

Tonča, Honza, Jarek, Anča
všichni z Boží rodiny,
těšíme se z požehnání
z každé života hodiny.

S úsměvem na Karolinu
i na mužstvo vzpomínat budeme.
A možná kluci a holky
se zase někde sejdeme.

——— P.S.

Trvale múzou obdařená ,
do Břeclavi posazená
naše veselá víla – Bohumila.
😉 :-* 😎 :-X