Milé sestry, milí bratři, mladí lidé, členové sborových společenství,
je to už něco málo přes rok, co žijeme v „divném“ čase. Naše děti jsou unavené z distanční výuky. Mladým lidem, a nejen jim, chybí sociální kontakt. Starší a nemocní patří k nejohroženějším. Mnozí z nás zažili i to, jaké to je, když přijdete o svého blízkého.
Prožíváme pocity únavy, vyčerpání, frustrace, nejistoty, strachu. V naší společnosti se objevuje ztráta důvěry v kohokoliv, chaos, hledání viníka či viníků, roste počet lidí závislých na čemkoliv, lidí hledajících pomoc, začínají být mnohem víc vidět sociální rozdíly, existenční problémy, rozkoly v rodinách.