Píseň číslo 53 ze zpěvníku Zpívejme Hospodinu
Autor původního latinského textu (pravděpodobný): Bernard z Clairvaux (1091-1153)
Autor následného německého textu (1656): Paul Gerhardt
Autor melodie (nazvané PASSION CHORALE): Hans L. Hassler (1564-1612)
Německý název skladby (vycházející z latinského textu): O Haupt voll Blut und Wunden
Následný anglický název skladby (1830): O sacred head now wounded
Zajímavost:
Text písně pochází z latinské básně začínající slovy „Salve mundi salutare“, jejíž autorství je připisováno buď Bernardovi z Clairvaux (12. století), nebo Arnulfovi z Lovaně (Arnulf, opat z Villers-la-Ville) (13. století). Tato báseň je rozdělena do sedmi částí určených k rozjímání během Svatého týdne. Každá z nich se zaměřuje na jinou část Kristova umírajícího těla (v některých středověkých řeholních společenstvích trávili mniši dlouhé hodiny rozjímáním nad krucifixem a ve své mysli si rozdělovali Kristovo umučené tělo na jednotlivé části [nohy, ruce, bok, hruď, srdce, hlava] a nad každou z nich zvlášť rozjímali).
Paul Gerhardt přeložil do němčiny sedmou část básně („Salve caput cruentatum“), která je věnována Kristově hlavě, pod názvem „O Haupt voll Blut und Wunden“ („Ó hlavo plná krve a ran“). Jeho desetislokový překlad vyšel v roce 1656.
O pravděpodobném autorovi původního latinského textu, Bernardu z Clairvaux, si můžete více přečíst v popisu písně „Ježíš, to jméno znám“ (ve zpěvníku Zpívejme Hospodinu je pod číslem 48), u které je také uveden jako autor písně. Viz: https://radvanice.casd.cz/?pisne=jezis-to-jmeno-znam
Melodii napsal Hans Leo Haßler, německý skladatel a varhaník žijící na rozhraní pozdní renesance a raného baroka. Ve své době byl uznáván pro svou odbornost v oblasti konstrukce varhan a často byl přizýván k posuzování nových nástrojů. Využitím svých rozsáhlých varhanních zkušeností vstoupil Hassler do světa konstrukce mechanických hudebních nástrojů – vyrobil mechanické varhany poháněné hodinovým strojkem, které později prodal císaři Rudolfovi II.
Melodii k písni napsal Leo Haßler původně ke slovům světské milostné písně „Mein G’müt ist mir verwirret“ v roce 1601. V roce 1656 pak byla v rytmicky zjednodušené verzi použita pro (ve stejném roce napsaný) německý hymnus „O Haupt voll Blut und Wunden“ od Paula Gerhardta, se kterou se dodnes zpívá.
Píseň nebo alespoň melodii přebírali do svých děl i pozdější známí skladatelé. Johann Sebastian Bach tuto píseň (jejich 5 slok) použil ve svých Matoušových pašiích, i v dalších svých dílech. Franz Liszt zařadil melodii do cyklu skladeb Via Crucis (Křížová cesta; S. 504a) a to konkrétně do 6. zastavení, nazvaném Svatá Veronika (https://youtu.be/Fh-nEFACvfI).
Od svého německého vydání v roce 1656 se píseň „Ó hlavo plná trýzně“ těší mimořádné oblibě. Objevuje se ve všech moderních zpěvnících, byla přeložena do mnoha jazyků a existuje v řadě překladů i v různém počtu slok. Její text má hluboce zbožný, rozjímavý charakter: v prvních dvou slokách osobně vztahuje Kristovu smírčí smrt na život věřícího a ve třetí sloce vyjadřuje vděčnost i oddanost Kristu.
Verze 1:
Verze 2:
Verze 3:
Český text:
Ó hlavo plná trýzně,
ran plná pro můj hřích.
Zbav srdce moje tísně
a očisť v ranách svých.
Od věků ozdobená
ctí, slávou, milostí,
jak jsi dnes pohaněná
mou lidskou hříšností.
Kam zanést bídu svoji,
kde mám se, Pane, skrýt?
Vždyť trest za vinu moji
jsi musel podstoupit.
Do rukou tvých se vkládám,
tvým být jsem zatoužil,
o slitování žádám,
vždyť smrt jsem zasloužil.
Jak zpívat písně chvály,
kde slova díků vzít?
Je možné tobě, Králi,
svou vděčnost vyjádřit?
Mne učiň svým, můj Pane,
dej věrnosti mi ctnost,
skryj mne vždy do své dlaně
jak zde, tak po věčnost.
