Dítě nosí maminka pod srdcem skoro rok. A právě tak dlouho se vlastně „rodil“ náš radvanický, původně petřvaldský sbor. Zakládajícími členy sboru v Petřvaldě byli dřívější členové těšínského a orlovského sboru. V r. 1919 se 8 členů odpojilo od mateřského sboru v Orlové a utvořili skupinku, která se shromažďovala v bytě br. Adama Unucky na Zaryjích. V r. 1920 zde byl založen sbor. Koncem r. 1921 měl sbor 10 členů, koncem r. 1922 již 21 členů a růst pokračoval, takže v r. 1926 zde bylo již 33 členů.

Od r. 1921 – 1925 pečoval o sbor kazatel br. Karel Poledník. Později mu vypomáhal br. Jan Oborný. Po nich zde působil krátkou dobu kazatel V. Kroulík a po něm br. Adam Gomola.

Když byl br. Unucka vypovězen z bytu, nastala pro sbor těžká situace. Proto sbor požádal v r. 1926 výbor moravskoslezského sdružení o finanční výpomoc k vybudování modlitebny. Za finanční pomoci sdružení byla obětavou prací členů za necelé 3 měsíce postavena modlitebna. Byla postavena v Radvanicích, a proto byl později sbor v Petřvaldě přejmenován na sbor Radvanice.

Ve sboru se vystřídala celá řada kazatelů a biblických pracovníků, kteří tam dojížděli z Ostravy: Pavel Raszka, Josef Doubravský st., Emil Moldrzyk. V r. 1936 bratři a sestry vzpomínali desetileté výročí postavení modlitebny.

Pak přišla pohnutá předválečná a válečná léta. V r. 1938 byla modlitebna zabrána Poláky. Okupací našeho území došlo k rozdělení radvanického sboru. Na okupovaném území se nacházelo jen 24 členů, a ti se nadále shromažďovali v modlitebně. O tuto část sboru pečovali kazatelé Jan Chodura a Emil Niedoba.

V r. 1939 byla tato část území přidělena k Německé říši. Dovolte mi jeden příklad, jak i tehdy Bůh chránil své děti a naši modlitebnu…

Když Německo vypovědělo Polsku válku, polská vojska se musela stáhnout, a tak podminovala dva mosty – silniční, blíže modlitebny, a druhý, po kterém jezdila elektrická dráha do Karviné. Obyvatelé okolních domů museli své domy opustit. V té době bydlel v modlitebně br. Unucka s manželkou. Ta byla těžce nemocná, a tak nemohli odejít. Proto poklekli a prosili Boha o záchranu. A Pán Bůh je vyslyšel. Vzdálenější most byl výbuchem zničen, a ten, který se nacházel v blízkosti modlitebny, zůstal nepoškozený. Nálož z neznámé příčiny nevybuchla.

V r. 1940 však vydaly německé úřady zákaz shromažďování, a tak se věřící shromažďovali po rodinách. Tehdy bydlela ve dvou malých světničkách v modlitebně s. Kociánová se svou maminkou, a tak se 24 bratrů a sester každou druhou sobotu setkávalo v jedné z těchto opravdu velmi malých světniček.

Větší část radvanického sboru se v době války účastnila sobotních pobožností v Ostravě, kde v letech 1937-1941 působil br. Jindřich Marcolla. V r. 1941 přišel na jeho místo br. Dmitrij Krynský, který od r. 1945, kdy byla znovu otevřena radvanická modlitebna, sloužil i tomuto sboru. V té době měl sbor 80 členů.

Po ukončení války pomáhalo br. Krynskému v ostravských sborech několik mladých kazatelů a biblických pracovnic: Jan Oborný, Karel Mokrý, Barbora Moškořová, Vítězslav Koldinský, Josef Kubičík, Emanuel Gazda, Miloslava Novotná-Jurečková atd.

V r. 1952 byla zastavena činnost naší církve a sbor byl uzavřen. Členové se ale dále scházeli v soukromých bytech. V r. 1956 byla činnost církve znovu povolena. Modlitebna však byla v dezolátním stavu, a tak byla v r. 1957 provedena celková oprava a k modlitebně bylo přistaveno sociální zařízení, místnost pro kočárky a další místnosti.

V r. 1959 měl sbor 102 členy. Komunistický režim odjal br. Krynskému dekret kazatele, a na jeho místo přichází br. Oldřich Sládek, pozdější předseda naší církve. Působil v našem sboru do r. 1963, kdy odchází do Prahy a na jeho místo přichází br. Josef Doubravský ml., který zde působí jeden rok.

V r. 1964 přichází do Ostravy br. Jiří Drejnar. Za jeho působení byla modlitebna adaptována skoro do nynější podoby. V dubnu 1966 se s přestavbou začalo, a 10. října téhož roku bylo slavnostní otevření. Během půl roku tak bylo prací našich členů přistaveno 1. patro s místnostmi pro děti, malý sál, přebudováno sociální zařízení a vlastní modlitebna zvětšena.

V r. 1968 byla obnovena organizace naší církve. Bratr J. Drejnar odchází do Prahy, aby vedl publikační oddělení církve. Na jeho místo nastupuje br. Josef Šimek, který je však po zřízení MSS zvolen hospodářem. Ještě v tomto roce proto dostává na starost náš sbor jako vysvěcený kazatel br. Adolf Šlosárek. Jako místní pracovník přichází do Radvanic br. Ondřej Kimler.

Koncem r. 1971 odchází br. Kimler do Vyškova a asi půl roku pečuje o sbor br. Milan Hurta. V r. 1972 nastoupil do sboru br. Petr Krynský, v době, kdy vykonával vojenskou službu, jej zastupoval br. Petr Podsedník. Na snímku vidíme jubileum z r. 1974, kdy přichází do Ostravy jako vysvěcený kazatel pro náš sbor br. Vladimír Adame. V tomto roce měl sbor 97 členů.

V roce 1979 jsme slavili 60tileté výročí našeho sboru. Navštívil nás mimo jiné i místopředseda divize br. Vogl a br. Sládek. V tomto roce měl sbor 118 členů. V roce 1980 byl Petr Krynský přeložen do Nového Jičína, krátce se
o náš sbor stará br. V. Oháňka, a pak do sboru přichází staro-nový kazatel br. Petr Podsedník. V tomto roce je dokončena přístavba modlitebny. V r. 1981 se začalo jednat o přestavbě velkého sálu, v r. 1982 byly zahájeny práce na rozšíření modlitebny a v témže roce byly dokončeny.

Pracovalo se však nejen v oblasti materiální – na opravě budovy modlitebny, ale i v oblasti duchovní. V průběhu let bylo osloveno a Božím Duchem ovlivněno mnoho lidí, z nichž někteří učinili smlouvu s Pánem při svatém křtu.

V červenci 1985 jsme se rozloučili s br. Podsedníkem a přivítali br. Jana Nowaka. Ten působil v našem sboru do r. 1991, kdy byl přeložen do Olomouce a na jeho místo nastoupil br. Josef Gorný. Tohoto bratra v r. 1999 vystřídal a do roku 2002 u nás působil br. Ludvík Švihálek. Poté jsme přivítali bratra Jiřího Pavlána. Vysvěceným kazatelem pro náš sbor se tehdy stal bratr Jan Nowak.

V roce 2007 jsme se loučili s bratrem Jiřím Pavlánem a přivítali jsme bratra Jaromíra Lodera, který se zpočátku staral také o knižní evangelizaci Československé unie.

V roce 2012 byli Jaromír Loder se svou manželkou Hanou Loderovou povoláni do Prahy a přivítali jsme tak nového kazatele bratra Daniela Kašlíka, který má na starosti nejen náš sbor, ale také studentské a mládežnické evangelizační aktivity na Ostravsku. Vysvěceným kazatelem pro náš sbor se stal bratr Ludvík Švihálek.

Fotoprezentaci k historii sboru, která byla připravena k 80tiletému výročí, můžete najít ve fotogalerii.

Videokroniku sboru, která byla připravena k jeho 90letému výročí, můžete najít na tomto odkazu (youtube).