V sobotu 14. března 2015 br. Kašlík přivítal do naší sborové rodiny Larku Harastejovou, dceru Petry a Lubomíra Harastejových, narozenou 30. listopadu 2014.

21. února vás zveme na pátou hodinu do naší modlitebny CASD v Ostravě – Radvanicích na koncert orlovské křesťanské hudební skupiny „P.O.T.R.K.“.

Pár slov o skupině z jejich webových stránek potrk.evangnet.cz:

P.O.T.R.K. je bláznivý nápad několika přátel, kteří mají rádi irskou, keltskou i jinou hudbu a v písničkách zkoušejí vyjádřit něco ze své víry a vztahu k Bohu i světu okolo.

Název je zkratka: People of the Risen King. Vzali jsme si jej z krásné písně manželů Kristin a Keitha Getty a Stuarta Townenda.

Hrajeme většinou písně převzaté – irské nebo skotské, ale taky máme pár písní vlastních, některé texty se podařilo přeložit do češtiny.

V sobotu 14. února 2015 se koná v Domě kultury města Ostravy (známý také jako Dům kultury Vítkovice) společná bohoslužba ostravských sborů s mottem „Sobotní škola ve službě Bohu i lidem“. Hostem tohoto setkání bude Paolo Benini, vedoucí oddělení osobní služby a sobotní školy při Inter-evropské divizi. V naší modlitebně se tedy tuto sobotu pobožnost konat nebude.

31. ledna 2015 nás navštívil Juraj Turóci. Svou návštěvou nás poctil již v dubnu minulého roku, kdy nám přijel mimojiné představit projekty „Youth For Jesus“ (Mladí pro Ježíše) a „Dotkni se nebe“ (odkaz na hlavní slovenské stránky), který se týká v letošním roce i města Ostravy. Tentokrát nás motivoval k osobnímu zájmu o záchranu druhých lidí, která začíná na kolenou a při studiu Božího slova.

Záznam kázání naleznete ke stažení v sekci „Ke stažení“.

Srdečně vás zveme k novoročnímu zamyšlení doprovázenému písněmi do naší modlitebny CASD v Ostravě – Radvanicích.

Přijďte se podívat a nasát Vánoční atmosféru na Adventním koncertu 20. prosince 2014 v 17 hodin v modlitebně CASD v Ostravě – Radvanicích. Uslyšíte pestrý program složený z hudebních přednesů, písní, básní i poselství naděje z Božího slova.
Vstup volný.

V sobotu 1. listopadu 2014 v 17 hodin vás srdečně zveme na koncert skupiny Šeptem.

Pár slov o skupině z jejich webových stránek www.septaci.cz:

Repertoár tvoří písně s prvky folku, blues, popu a jazzu s texty, které moderní češtinou vyjadřují víru v Boha a odráží se v nich obyčejný život se všemi svými slunečnými dny, i dny, kdy nám „teče do bot“.

Jméno kapely má původ v přesvědčení, že pro samotný hluk a uspěchanou dobu už téměř neslyšíme, když k nám chce Bůh promlouvat. Přesto, že kapela má v repertoáru i rytmické a velmi živé skladby, chce vždy klást důraz na to, co sděluje svými texty a životním postojem.

ŠEPTEM vás nechce bavit, přestože doufáme, že se u její hudby budete cítit příjemně, ale chce vás naladit na jinou vlnovou frekvenci, než na které vysílá tento svět, založený na hmotných věcech a úspěchu.

V krátké době nás zasáhla další smutná zpráva, že v úterý po poledni nás ve svých 93 letech opustila naše nejstarší členka sboru, sestra Marie Tkačíková. Poslední rozloučení se sestrou proběhlo v pondělí 3. listopadu ve 14:30 hodin v obřadní síni v Rychvaldě.

Vzpomínka na tetičku Mařenku od Věrky Gajdošíkové

Maličká vzrůstem, ale veliká srdcem… Všichni jsme ji měli rádi a skoro nikdo jí neřekl jinak než „tetička Mařenka“. Nebylo ji moc slyšet, ale kdykoli jsem se ve sboru podívala dozadu napravo, vždycky jsem ji tam viděla sedět vedle její dcery Jarušky.

Jen jednu dobu – pokud si pamatuji – tomu tak nebylo. To už přece jen měla více let, a tehdy ji postihla mozková příhoda. Vypadalo to špatně. Když jsem ji chtěla navštívit v nemocnici, bylo mi řečeno, že mě asi nepozná. Přesto jsem tam šla. Tetička byla právě venku se svým synem Leošem. Stála jsem u její postele a čekala na ni, když tu se otevřely dveře, ona pomalými krůčky vešla, pak se zastavila, podívala se na mě a radostně řekla: „Věruška!“ Vyhrkly mi slzy…

Po čase se vrátila domů, a znovu bylo – nad očekávání – všechno při starém. Každou sobotu zase seděla na svém místě… Pomalu stárla; pak zemřela její mladší sestra Cilka a tetička Mařenka osiřela. Měla ale svou rodinu – Jaruška, Leoš, Danka a všichni ostatní její členové ji měli rádi, a my, její duchovní rodina, také…

Čas tak rychle letí… Ani jsme se nenadáli a tetička Mařenka překročila devadesátku. Občas se pak sice stávalo, že její místo sem-tam zelo prázdnotou, ale pak zase přišla… A pak jsme se dověděli, že je tetička Mařenka znovu v nemocnici, a místo napravo u okna osiřelo nastálo… 28. října 2014 tetička Mařenka zemřela, 3. listopadu jsme jeli do Rychvaldu na pohřeb… Ti, kteří se pohřbu zúčastnili, slyšeli bratra Daniela Kašlíka, který vzpomínal na její život…

Vzpomínka ze života sestry Marie Tkačíkové, rozené Koloničné:

Narodila se jako druhé dítě manželům Josefu a Marii Koloničným 26. 8. 1921 na horách v Beskydech, kde je sice moc krásně, ale kde to nebývá vždy jen zalité sluncem. Občas přicházejí bouře, lijáky, kroupy i sněhové vánice… Stejně tak nebyl lehký ani její život… Její rodiště byla malá obec Krásná, kde vyrůstala se dvěma bratry a sestrou v malém domečku stojícím na místě zvaném Zemřelov. Ten domeček je tam dodnes. Do školy chodila na Zlatník, od patnácti let těžce pracovala jako dělnice v lese, přes zimu jako pomocná síla v různých domácnostech a gruntech. V šesti letech jí zemřel tatínek, a tak musela pomáhat mamince s obživou rodiny.

Pokřtěná byla v šestnácti letech v roce 1937 v potůčku na Ježonkách a stala se členkou Církve adventistů s. d.

V roce 1946 se vdala, vzala si Zdeňka Tkačíka. Bydleli spolu v Rychvaldě, Zdeněk byl havíř a ona pracovala jako ošetřovatelka kachen u Státního rybářství Rychvald, později jako šička ve Výrobním družstvu VKUS. Měli tři děti, dceru Danielu (1947), syna Leonarda (1948) a dceru Jarmilu (1962). Velmi brzy však v roce 1978 ve svých 57 letech ovdověla, a pak žila jen pro své děti a vnoučata.

Měla 7 vnoučat, jako první se narodil vnuk Dalibor pak Víťa, Blanka, Radim, Vladěnka, Tomáš a Michaela a 8 pravnoučat: Petru, Klárku, Michala, Nikol, Martina, Alvina, Samuele, Eliáše.

Celý život milovala Pána Boha i společenství Jeho dětí – sbor v Ostravě-Radvanicích, kam pravidelně každou sobotu docházela až do letošního srpna. Také se zúčastňovala schůzek seniorů, nebo i společných shromáždění Moravskoslezského sdružení i shromáždění církve v jejím rodišti na Ježonkách. Když onemocněla a nemohla už chodit do sboru, byla smutná a vzpomínala na bratry a sestry. Dětem a vnoučatům kladla na srdce, aby spoléhali na Pána Boha, modlili se za svou víru a byli Mu věrní stejně tak, jak byla celý svůj život svému Bohu věrná ona.

Zemřela dne 28. 10. 2014, krátce po poledni, v náruči své nejmladší dcery.

Kéž si i my všichni vezmeme z jejího vztahu s Bohem příklad, abychom se mohli po příchodu Ježíše Krista znovu s tetičkou Mařenkou setkat a společně pak věčně žít v zemi, kde už bolest, nemoc, smrt a hřbitovy nebudou…

Tetičko Mařenko, nashledanou…

Přijměte naše pozvání a 11. října přijďte společně s námi prožít Sobotu Díkuvzdání.
Po ukončení programu následuje společná „hostina Agapé“.
Těšíme se na vás 🙂

V části „Ke stažení“ přibyl zdigitalizovaný záznam audiokazety „V nikom jiném není spásy“ z roku 1997. Zpívá mládež sboru Ostrava-Radvanice + Daniel Kašlík.
Ke stažení je ve formátu ZIP, ve kterém jsou všechny písně z kazety, včetně přebalu kazety.