{"id":36837,"date":"2021-01-22T20:00:35","date_gmt":"2021-01-22T19:00:35","guid":{"rendered":"http:\/\/radvanice.casd.cz\/?p=36837"},"modified":"2020-12-26T01:08:17","modified_gmt":"2020-12-26T00:08:17","slug":"historie-pisni-9-9-jak-vzacna-milost-pane-muj","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/radvanice.casd.cz\/?p=36837","title":{"rendered":"Historie p\u00edsn\u00ed (9\/9): Jak vz\u00e1cn\u00e1 milost, Pane m\u016fj"},"content":{"rendered":"

Jsme na konci cyklu v\u00fdprav do historie p\u00edsn\u00ed z na\u0161ich zp\u011bvn\u00edk\u016f. Na\u0161e posledn\u00ed zastaven\u00ed bude u p\u00edsn\u011b „Jak vz\u00e1cn\u00e1 milost<\/strong>“ (\u010d\u00edslo 43). Tato p\u00edse\u0148 vyjad\u0159uje osobn\u00ed zku\u0161enost autora Johna Newtona, kdysi bezbo\u017en\u00e9ho mu\u017ee a b\u00fdval\u00e9ho obchodn\u00edka s otroky, kter\u00e9ho prom\u011bnila Bo\u017e\u00ed milost. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee kdy\u017e se dozv\u00edte p\u0159\u00edb\u011bh autorova \u017eivota, umo\u017en\u00ed v\u00e1m to l\u00e9pe ocenit hloubku jeho slov vd\u011b\u010dnosti za skute\u010dn\u011b \u00fa\u017easnou Bo\u017e\u00ed milost, ze kter\u00fdch vych\u00e1z\u00ed i na\u0161e \u010desk\u00e1 verze:<\/p>\n

Jak vz\u00e1cn\u00e1 milost, Pane m\u016fj,
\n\u017ee s tebou mohu j\u00edt.
\nJ\u00e1 v b\u00edd\u011b zm\u00edral, te\u010f jsem tv\u016fj
\na v\u00edrou sm\u00edm t\u011b z\u0159\u00edt.<\/p>\n

Mou \u00fazkost m\u00edrn\u00ed milost tv\u00e1,
\np\u0159ed n\u00ed se ztr\u00e1c\u00ed strach,
\nm\u016fj \u017eivot op\u011bt smysl m\u00e1,
\nv\u017edy\u0165 s\u00e1m jsi sv\u011btlem v tm\u00e1ch.<\/p>\n

Kdy\u017e bou\u0159e zm\u00edt\u00e1 nitrem m\u00fdm,
\nduch h\u0159\u00edchem rozerv\u00e1n,
\nje milost lanem z\u00e1chrann\u00fdm,
\njsem k tob\u011b p\u0159ipout\u00e1n.<\/p>\n

I kdybych sm\u011bl zde v sl\u00e1v\u011b \u017e\u00edt
\na jako slunce pl\u00e1l,
\njen milost tvou chci velebit,
\nty milosti jsi Kr\u00e1l.<\/p><\/blockquote>\n

21. b\u0159ezna 1748 – na ten den nikdy nezapomenu. Vracel jsem se tehdy na lodi Greyhound jako vysvobozen\u00fd \u010dlov\u011bk ze z\u00e1padn\u00ed Afriky, kde jsem byl v\u00edce ne\u017e rok otrokem – stejn\u00fdm otrokem, se kter\u00fdmi jsem v t\u00e9 dob\u011b bezosty\u0161n\u011b obchodoval. Mohl jsem si za to s\u00e1m – byl jsem nadut\u00fd, nezodpov\u011bdn\u00fd, neuzn\u00e1val jsem autority. Moje vulg\u00e1rnost byla siln\u00e9 kafe i pro n\u00e1mo\u0159n\u00edky. V Boha jsem nev\u011b\u0159il a kdo mu v\u011b\u0159il, toho jsem hrub\u011b zesm\u011b\u0161\u0148oval. Ten den se ale stalo n\u011bco, co m\u011b zastavilo. Dodnes tuto \u00fa\u017easnou milost m\u00e9ho P\u00e1na nech\u00e1pu – j\u00e1 John Newton jsem byl dareba a zaslou\u017eil jsem si trest a m\u00edsto toho p\u0159i\u0161lo z rukou m\u00e9ho Spasitele odpu\u0161t\u011bn\u00ed a z\u00e1chrana, kterou jsem si v\u016fbec nezaslou\u017eil. Tehdy na\u0161i lo\u010f v severn\u00edm Atlantiku u pob\u0159e\u017e\u00ed Irska zachv\u00e1tila siln\u00e1 bou\u0159e. P\u0159epadla n\u00e1s tak prudce, \u017ee drsn\u011b smetal p\u0159es palubu \u010dlena pos\u00e1dky, kter\u00fd st\u00e1l na m\u00edst\u011b, kde jsem byl p\u0159ed chv\u00edli j\u00e1. Plachty na\u0161\u00ed lod\u011b byli za chv\u00edli roztr\u017een\u00e9, d\u0159evo na jedn\u00e9 stran\u011b lodi rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e9 – nad\u011bje na p\u0159e\u017eit\u00ed mizela v ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed bou\u0159i. Po mnoha hodin\u00e1ch, kdy pos\u00e1dka vypou\u0161t\u011bla vodu z lodi a o\u010dek\u00e1vala p\u0159evrhnut\u00ed lod\u011b, jsem se spolu s jin\u00fdm \u010dlenem pos\u00e1dky p\u0159iv\u00e1zal k lodn\u00ed pump\u011b, abychom nebyli smeteni p\u0159es palubu a mohli d\u00e1le n\u011bkolik dal\u0161\u00edch hodin od\u010derp\u00e1vat vodu. Pot\u00e9, co jsem navrhl kapit\u00e1novi dal\u0161\u00ed opat\u0159en\u00ed, oto\u010dil jsem se a \u0159ekl slova, kter\u00e1 si budu pamatovat nav\u017edy: „Pokud to nepom\u016f\u017ee, pak P\u00e1n a\u0165 m\u00e1 s n\u00e1mi slitov\u00e1n\u00ed!“. Kr\u00e1tce jsem si odpo\u010dinul, ne\u017e jsem se vr\u00e1til na palubu, abych se postavil na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch jeden\u00e1ct hodin p\u0159iv\u00e1zan\u00fd ke kormidlu. B\u011bhem tohoto \u010dasu u kormidla jsem za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let nad touto Bohem danou v\u00fdzvou. M\u016fj \u017eivot vypadal zni\u010den\u00fd a rozbit\u00fd, stejn\u011b jako poni\u010den\u00e1 lo\u010f, kterou jsem se pokou\u0161el \u0159\u00eddit bou\u0159\u00ed…<\/span><\/p>\n

…
\n<\/p>\n

John Newton se narodil v roce 1725 v Lond\u00fdn\u011b zbo\u017en\u00e9 matce, purit\u00e1nce, kter\u00e1 zem\u0159ela dva t\u00fddny p\u0159ed jeho sedm\u00fdmi narozeninami na tuberkul\u00f3zu, a p\u0159\u00edsn\u00e9mu otci, mo\u0159sk\u00e9mu kapit\u00e1novi a obchodn\u00edkovi. Matka jej milovala a modlila se za to, aby se stal Bo\u017e\u00edm slu\u017eebn\u00edkem. Po jej\u00ed smrti si otec na\u0161el jinou \u017eena, kter\u00e1 Johna sice vychov\u00e1vala, ov\u0161em bez emo\u010dn\u00edho p\u0159\u00edstupu. Dva roky byl na intern\u00e1tn\u00ed \u0161kole, kde z\u00edskal z\u00e1klady latiny, byl tam ale vystaven t\u00fdr\u00e1n\u00ed. Ve v\u011bku 11 let jej nakonec otec vzal na mo\u0159e jako u\u010dn\u011b. Jeho n\u00e1mo\u0159n\u00ed kari\u00e9ra byla ale u\u017e od po\u010d\u00e1tku poznamen\u00e1na tvrdohlavou neposlu\u0161nost\u00ed a bojem proti autorit\u00e1m. Od smrti matky v\u00edru ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b moc ne\u0159e\u0161il a jako n\u00e1mo\u0159n\u00edk ji \u00fapln\u011b zavrhnul. V s\u00e9rii dopis\u016f Newton pozd\u011bji napsal: \u201eJako nerozv\u00e1\u017en\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00edk, kter\u00fd opou\u0161t\u00ed sv\u016fj p\u0159\u00edstav t\u011bsn\u011b p\u0159ed rostouc\u00ed bou\u0159\u00ed, jsem se vzdal nad\u011bje a \u00fat\u011bchy Evangelia pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy se mi ka\u017ed\u00e1 dal\u0161\u00ed \u00fat\u011bcha hroutila.\u201c Jeho neposlu\u0161nost a nezodpov\u011bdnost zp\u016fsobila, \u017ee byl naverbov\u00e1n do britsk\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva, kde vyu\u017eil nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost a nevr\u00e1til se z dovolen\u00e9. Dezertoval, aby nav\u0161t\u00edvil rodinnou p\u0159\u00edtelkyni „Polly“ (Mary Catlett), do kter\u00e9 se zamiloval. Posl\u00e9ze ho to ale st\u00e1lo osm tuct\u016f ran bi\u010dem a byla mu sn\u00ed\u017eena hodnost na b\u011b\u017en\u00e9ho n\u00e1mo\u0159n\u00edka.<\/p>\n

Pot\u00e9 za\u010dal kari\u00e9ru v obchodov\u00e1n\u00ed s otroky na otrok\u00e1\u0159sk\u00e9 lodi. Newton ale otev\u0159en\u011b zesm\u011b\u0161\u0148oval kapit\u00e1na a jeho neshody s n\u011bkolika kolegy pot\u00e9 vy\u00fastily v jeho uv\u011bzn\u011bn\u00ed na mo\u0159i, dokonce ho nechali hladov\u011bt t\u00e9m\u011b\u0159 ke smrti a spout\u00e1vali ho stejn\u00fdm zp\u016fsobem, jako p\u0159ivazovali p\u0159ev\u00e1\u017een\u00e9 otroky. Nic z toho ale jeho chov\u00e1n\u00ed nezm\u011bnilo. Jeho pos\u00e1dka ho nakonec opustila v z\u00e1padn\u00ed Africe v britsk\u00e9 kolonii Sierra Leone s Amosem Clowem, obchodn\u00edkem s otroky, kter\u00fd z Newtona ud\u011blal sluhu sv\u00e9 man\u017eelce, dce\u0159i mocn\u00e9ho n\u00e1\u010deln\u00edka. Ta s n\u00edm zach\u00e1zela stejn\u011b hrub\u011b jako s jej\u00edmi ostatn\u00edmi otroky. N\u011bkdy se musel pod p\u0159ikr\u00fdvkou noci vytratit, aby mohl zahnat hlad alespo\u0148 n\u011bjak\u00fdmi vlastnoru\u010dn\u011b vyhraban\u00fdmi ko\u0159\u00ednky. \u017dil tam patn\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f. Pot\u00e9, co se k Newtonov\u011b otci dostal dopis popisuj\u00edc\u00ed situaci jeho syna, jeho otec po n\u011bm za\u010dal p\u00e1trat. N\u00e1hodou jej na\u0161la pos\u00e1dka z jin\u00e9 lodi Greyhound. \u00dadajn\u011b se u\u017e ani nepl\u00e1noval vr\u00e1tit do Anglie a jedin\u00e9 co ho t\u00e1hlo dom\u016f, byla jeho mil\u00e1 „Polly“.<\/p>\n

Zat\u00edm co byl na palub\u011b lodi Greyhound, Newton z\u00edskal titul nejbezbo\u017en\u011bj\u0161\u00edho mu\u017ee, kter\u00e9ho kdy kapit\u00e1n potkal. I v n\u00e1mo\u0159nick\u00e9 kultu\u0159e, kde n\u00e1mo\u0159n\u00edci obvykle kleli, byl Newton n\u011bkolikr\u00e1t napomenut nejen za pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u011bch nejhor\u0161\u00edch slov, kter\u00e9 kdy kapit\u00e1n sly\u0161el, ale i za vytv\u00e1\u0159en\u00ed nov\u00fdch sprost\u00fdch slov, kter\u00e9 p\u0159ekon\u00e1vali ve\u0161ker\u00e9 limity.<\/p>\n

Zavr\u017een\u00edhodn\u00fd chlap. \u00da\u017easn\u00e1 milost na\u0161eho miluj\u00edc\u00edho Boha ale s \u010dlov\u011bkem jen tak neskon\u010d\u00ed. Zlom p\u0159i\u0161el 21. b\u0159ezna 1748, kdy\u017e na tuto lo\u010f ude\u0159ila siln\u00e1 bou\u0159e. Co se d\u011blo p\u0159i t\u00e9to bou\u0159i jste si mohli p\u0159e\u010d\u00edst v\u00fd\u0161e. N\u011bkter\u00e9 zdroje uv\u00e1d\u00ed, \u017ee kdy\u017e Newton volal k Bohu o slitov\u00e1n\u00ed, lodn\u00ed n\u00e1klad se z\u00e1zrakem posunul tak, \u017ee zaplnil d\u00edru v lodn\u00edm trupu, d\u00edky \u010deho dostali n\u00e1mo\u0159n\u00edci trochu \u010dasu nav\u00edc, aby se lo\u010f mohla dostat do bezpe\u010d\u00ed. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b na Newtona tento z\u00e1\u017eitek zap\u016fsobil, vzal to jako znamen\u00ed od V\u0161emohouc\u00edho a tento den ozna\u010dil jako den sv\u00e9ho obr\u00e1cen\u00ed ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed.<\/p>\n

Asi o dva t\u00fddny pozd\u011bji po\u0161kozen\u00e1 lo\u010f a hladov\u011bj\u00edc\u00ed pos\u00e1dka p\u0159ist\u00e1li v irsk\u00e9m Lough Swilly.<\/p>\n

Za zm\u011bnou Johna Newtona ale nestoj\u00ed jen tato bou\u0159e. B\u016fh pro v\u0161e p\u0159ipravoval p\u016fdu u\u017e p\u0159edem. I p\u0159i sv\u00e9 bezbo\u017enosti se Newton n\u011bkolik t\u00fddn\u016f p\u0159ed bou\u0159\u00ed za\u010detl do knihy „The Christian’s Pattern“, kter\u00e1 je shrnut\u00edm knihy „O n\u00e1sledov\u00e1n\u00ed Krista“ od Tom\u00e1\u0161e z Kempu z 15. stolet\u00ed.<\/p>\n

Vzpom\u00ednka na jeho vlastn\u00ed slova „P\u00e1n a\u0165 m\u00e1 s n\u00e1mi slitov\u00e1n\u00ed!“, pronesen\u00e1 v okam\u017eiku zoufalstv\u00ed v bou\u0159i ho neopou\u0161t\u011bla. Za\u010dal se pt\u00e1t, jestli si zaslou\u017e\u00ed Bo\u017e\u00ed milosrdenstv\u00ed, jestli je v\u016fbec mo\u017en\u00e9, aby byl spasen. Uv\u011bdomoval si, \u017ee nejen\u017ee zanedb\u00e1val svou v\u00edru, ale p\u0159\u00edmo se proti n\u00ed postavil, vysm\u00edval se ostatn\u00edm, kte\u0159\u00ed Bohu v\u011b\u0159ili, posm\u00edval se Bohu a ozna\u010doval jej jako m\u00fdtus. S\u00e1m pozd\u011bji ve sv\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch uv\u00e1d\u011bl, \u017ee byl tehdy horliv\u00fdm Satanov\u00fdm pomocn\u00edkem. Nyn\u00ed ale za\u010dal v\u011b\u0159it, \u017ee B\u016fh mu poslal v\u00e1\u017enou zpr\u00e1vu a skrze n\u011bj za\u010dal pracovat.<\/p>\n

Newtonovo obr\u00e1cen\u00ed nebylo okam\u017eit\u00e9, p\u0159esto se v n\u011bm n\u011bco zm\u011bnilo – za\u010dal studovat Bibli, modlit se a sna\u017eil se b\u00fdt i k\u0159es\u0165ansk\u00fdm p\u0159\u00edkladem n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016fm pod jeho velen\u00edm. Kdy\u017e pozd\u011bji na tuto dobu vzpom\u00ednal, tak \u0159\u00edkal: \u201eNedomn\u00edv\u00e1m se, \u017ee jsem byl v t\u00e9 dob\u011b v\u011b\u0159\u00edc\u00ed v pln\u00e9m slova smyslu – to nastalo a\u017e v pozd\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b.“<\/p>\n

Po n\u00e1vratu kontaktoval rodinu sv\u00e9 milovan\u00e9 „Polly“ a ozn\u00e1mil sv\u016fj \u00famysl o\u017eenit se s n\u00ed. V\u011brn\u00e1 l\u00e1ska k zbo\u017en\u00e9 Mery bylo do t\u00e9 doby to jedin\u00e9, co v dobr\u00e9m ovliv\u0148ovalo jeho dosavadn\u00ed \u017eivot. Zamiloval se do n\u00ed ji\u017e ve sv\u00fdch 17ti letech. Jej\u00ed rodi\u010de v\u00e1hali, proto\u017ee ho znali jako nespolehliv\u00e9ho a prudk\u00e9ho mu\u017ee. V\u011bd\u011bli, \u017ee hodn\u011b kleje, nicm\u00e9n\u011b dovolili mu, aby Polly alespo\u0148 psal a on se za\u010dal, i kv\u016fli n\u00ed, pod\u0159izovat autorit\u011b.<\/p>\n

Nad\u00e1le se ale pod\u00edlel na prodej\u00edch otrok\u016f – ostatn\u011b v tehdej\u0161\u00ed dob\u011b to nebylo obecn\u011b pova\u017eov\u00e1no za nic odsouzen\u00edhodn\u00e9ho. Vyhl\u00e9dl si m\u00edsto na otrok\u00e1\u0159sk\u00e9 lodi sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed do Afriky a s dal\u0161\u00edmi \u010dleny pos\u00e1dky se \u00fa\u010dastnili v\u011bt\u0161iny stejn\u00fdch aktivit, kter\u00e9 d\u011blal p\u0159edt\u00edm; jedin\u00e1 nemor\u00e1lnost, ze kter\u00e9 se byl schopen osvobodit bylo klen\u00ed, rouh\u00e1n\u00ed a jist\u00e1 vulg\u00e1rnost. Po v\u00e1\u017en\u00e9 nemoci bylo jeho rozhodnut\u00ed v\u011b\u0159it Bohu obnoveno, p\u0159esto si v\u0161ak zachoval stejn\u00fd postoj k otroctv\u00ed, jak\u00e1 zast\u00e1vali jeho sou\u010dasn\u00edci. Newton pokra\u010doval v obchod\u011b s otroky n\u011bkolika plavbami, kdy se plavil po africk\u00fdch pob\u0159e\u017e\u00edch, nyn\u00ed jako kapit\u00e1n, a z\u00edsk\u00e1val otroky, kter\u00e9 nab\u00edzel k prodeji ve v\u011bt\u0161\u00edch p\u0159\u00edstavech, odkud je pak p\u0159epravovali do Severn\u00ed Ameriky. \u00dadajn\u011b za\u010dal ale u\u017e v t\u00e9 dob\u011b sv\u00e9 zajatce vid\u011bt v\u00edce soucitn\u00fdm pohledem.<\/p>\n

Mezi plavbami se v roce 1750 o\u017eenil s Polly a zjistil, \u017ee je st\u00e1le obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed opustit ji na za\u010d\u00e1tku ka\u017ed\u00e9 cesty. Po t\u0159ech lodn\u00edch plavb\u00e1ch v otrok\u00e1\u0159sk\u00e9m obchodu bylo Newtonovi sl\u00edbeno postaven\u00ed kapit\u00e1na lodi s n\u00e1kladem nesouvisej\u00edc\u00edm s otroctv\u00edm. Ale ve v\u011bku t\u0159iceti let se zhroutil (n\u011bkter\u00e9 prameny uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee dostal z\u00e1chvat \u010di mrtvici) a u\u017e nikdy nevyplul.<\/p>\n

V roce 1756 za\u010dal Newton pracovat jako celn\u00ed agent v Liverpoolu a za\u010dal se s\u00e1m u\u010dit latinu, \u0159e\u010dtinu a teologii. Byl ve spojen\u00ed i s Whitefieldem a brat\u0159\u00edmi Wesleyemov\u00fdmi, zakladateli Metodismu. Spolu s milovanou Polly (na konci sv\u00e9ho \u017eivota John napsal, \u017ee jejich l\u00e1ska se rovnala v\u0161emu, co si p\u0159edstavovali spisovatel\u00e9 rom\u00e1n\u016f) se vrhli do c\u00edrkevn\u00ed komunity a Newtonova v\u00e1\u0161e\u0148 byla tak p\u016fsobiv\u00e1, \u017ee jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 navrhli, aby se stal kn\u011bzem v anglik\u00e1nsk\u00e9 c\u00edrkvi. V roce 1758 byl ale odm\u00edtnu arcibiskupem z Yorku, \u00fadajn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee nem\u011bl vysoko\u0161kolsk\u00fd titul, a\u010dkoli pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed d\u016fvody byly jeho sklony k evangelizaci a tendence st\u00fdkat se s metodisty. Newtona to ale neodradilo a d\u00e1le pokra\u010doval ve sv\u00e9m zan\u00edcen\u00ed. Kdy\u017e byl pot\u00e9 podpo\u0159en p\u0159\u00edtelem, napsal o sv\u00e9 zku\u0161enosti s obchodem s otroky a se sv\u00fdm obr\u00e1cen\u00edm. Sv\u00fdm p\u0159\u00edb\u011bhem zap\u016fsobil na hrab\u011bte z Dartmouth, kter\u00fd se za n\u011bj zaru\u010dil, aby byl vysv\u011bcen na anglik\u00e1nsk\u00e9ho kn\u011bze a v roce 1764 se stal vik\u00e1\u0159em v mal\u00e9 vesnici Olney v hrabstv\u00ed Buckinghamshire v Anglii. P\u0159\u00edmluvn\u00e9 modlitby jeho matky, kter\u00e9 p\u0159ed svou smrt\u00ed p\u0159edkl\u00e1dala Bohu za jej\u00edho Johna, byli vysly\u0161eny!<\/p>\n

Lid\u00e9 v Olney byli v\u011bt\u0161inou negramotn\u00ed a mnoz\u00ed z nich byli chud\u00ed. Newtona ale milovali, proto\u017ee c\u00edtili, \u017ee jim rozum\u00ed. Jeho k\u00e1z\u00e1n\u00ed bylo jedine\u010dn\u00e9 v tom, \u017ee z kazatelny sd\u00edlel mnoho sv\u00fdch vlastn\u00edch zku\u0161enost\u00ed – mnoho duchovn\u00edch v jeho c\u00edrkvi k\u00e1zalo z v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti od v\u011b\u0159\u00edc\u00edch a nep\u0159ipou\u0161t\u011bli \u017e\u00e1dnou d\u016fv\u011brnost s poku\u0161en\u00edm nebo h\u0159\u00edchem. R\u00e1no Newton str\u00e1vil biblick\u00fdm studiem, ale odpoledne nav\u0161t\u011bvoval sv\u00e9 farn\u00edky. Byl zapojen do jejich \u017eivota a to se odr\u00e1\u017eelo v tom, \u017ee byl jimi velmi milov\u00e1n, a\u010dkoli jeho psan\u00ed a pod\u00e1n\u00ed nebylo v\u017edy nejzdvo\u0159ilej\u0161\u00ed. Ale jeho oddanost, zan\u00edcen\u00ed a p\u0159esv\u011bd\u010divost byli zjevn\u00e9 a p\u016fsobiv\u00e9 a s\u00e1m \u010dasto \u0159\u00edkal, \u017ee jeho posl\u00e1n\u00ed bylo „zlomit tvrd\u00e9 srdce a uzdravit zlomen\u00e9 srdce“.<\/p>\n

V Olney ho spojilo p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Williamem Cowperem, nadan\u00fdm spisovatelem, kter\u00fd selhal v pr\u00e1vnick\u00e9 kari\u00e9\u0159e, a kter\u00fd v minulosti trp\u011bl z\u00e1chvaty \u0161\u00edlenstv\u00ed a pokou\u0161el se n\u011bkolikr\u00e1t o sebevra\u017edu. Podobn\u011b jako Newton byl v Olney nov\u00fd a pro\u0161el duchovn\u00ed konverz\u00ed podobnou Newtonov\u011b. Jejich spole\u010dn\u00fd vliv na m\u00edstn\u00ed sbor byl impozantn\u00ed. V roce 1768 se rozhodli, \u017ee je nutn\u00e9 zah\u00e1jit pravideln\u00e1 t\u00fddenn\u00ed modlitebn\u00ed setk\u00e1n\u00ed, aby se mohlo vyhov\u011bt pot\u0159eb\u00e1m rostouc\u00edho po\u010dtu farn\u00edk\u016f. V\u011bnovali se tak\u00e9 d\u011btem a ml\u00e1de\u017ei – pro d\u011bti tak\u00e9 za\u010dali ps\u00e1t lekce.<\/p>\n

Tehdy tak\u00e9 Newton za\u010dal ps\u00e1t b\u00e1sn\u011b, kter\u00e9 se d\u00edky jazyku, srozumiteln\u00e9mu oby\u010dejn\u00fdm lidem, staly obl\u00edben\u00e9. Spolu s Cowperem se pokou\u0161eli ka\u017ed\u00e9 modlitebn\u00ed setk\u00e1n\u00ed podpo\u0159it n\u011bjakou vhodnou b\u00e1sn\u00ed nebo hymnusem, aby zes\u00edlil poselstv\u00ed sv\u00fdch k\u00e1z\u00e1n\u00ed. Text k dne\u0161n\u00ed p\u00edsni „Amazing Grace“ (v \u010de\u0161tin\u011b „Jak vz\u00e1cn\u00e1 milost“) napsal koncem roku 1772 a pravd\u011bpodobn\u011b byl poprv\u00e9 pou\u017eit na v\u00fdznamn\u00e9m novoro\u010dn\u00edm modlitebn\u00edm setk\u00e1n\u00ed v roce 1773. Tento text je asi nejosobn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edb\u011bhem jeho obr\u00e1cen\u00ed, kter\u00e9 cht\u011bl se sv\u00fdmi farn\u00edky sd\u00edlet.<\/p>\n

Sb\u00edrka Newtonov\u00fdch a Cowperov\u00fdch b\u00e1sn\u00ed, pou\u017e\u00edvan\u00fdch p\u0159i Newtonov\u011b slu\u017eb\u011b v Onley, vy\u0161la anonymn\u011b v roce 1779 pod titulem „Olney Hymns“ (Hymnusy z Onley). Newton tam p\u0159isp\u011bl na 280 z 348 text\u016f. Nev\u00ed se, jestli k n\u011bkter\u00fdm z nich byla p\u0159ipojena tak\u00e9 n\u011bjak\u00e1 melodie, ale pravd\u011bpodobn\u011b zpo\u010d\u00e1tku ne. Nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00edmi t\u00e9maty ve ver\u0161\u00edch, kter\u00e9 Newton napsal v Olney Hymns, jsou v\u00edra ve spasen\u00ed, z\u00e1zrak Bo\u017e\u00ed milosti, jeho l\u00e1ska k Je\u017e\u00ed\u0161i a jeho radostn\u00e9 v\u00fdk\u0159iky radosti, kterou na\u0161el ve sv\u00e9 v\u00ed\u0159e. V t\u00e9to sb\u00edrce se vyskytl i text na\u0161\u00ed dne\u0161n\u00ed p\u00edsn\u011b „Amazing Grace“, tehdy pod titulem „Faith’s Review and Expectation“ a byl u n\u00ed uveden biblick\u00fd ver\u0161 z 1 Paralipomenon 17:16-17:
\nKr\u00e1l David pak ve\u0161el, usedl p\u0159ed Hospodinem a \u0159ekl: „Co jsem, Hospodine Bo\u017ee, a co je m\u016fj d\u016fm, \u017ee jsi m\u011b p\u0159ivedl a\u017e sem? A i to bylo v tv\u00fdch o\u010d\u00edch m\u00e1lo, Bo\u017ee. Dokonce p\u0159islibuje\u0161 domu sv\u00e9ho slu\u017eebn\u00edka dlouh\u00e1 l\u00e9ta. Shl\u00e9dl jsi na m\u011b, jako bych byl \u010dlov\u011bk vysok\u00e9 hodnosti, Hospodine Bo\u017ee.“<\/em>
\nPro Johna Newtona m\u011bl tento ver\u0161 zcela jist\u011b velk\u00fd v\u00fdznam. Bo\u017e\u00ed milost pro n\u011bj znamenala Bo\u017e\u00ed nezaslou\u017eenou p\u0159\u00edze\u0148 ztracen\u00fdm lidem, mezi kter\u00e9 se po\u010d\u00edtal i on.<\/p>\n

Tato sb\u00edrka m\u011bla okam\u017eit\u00fd dopad a stala se \u0161iroce popul\u00e1rn\u00ed mezi evangeliky v Brit\u00e1nii. Jeho texty vych\u00e1zeli z jeho osobn\u00ed zku\u0161enosti a z okolnost\u00ed v \u017eivot\u011b. Jako odraz Newtonova spojen\u00ed s jeho farn\u00edky napsal mnoho text\u016f v prvn\u00ed osob\u011b a p\u0159izn\u00e1val svou vlastn\u00ed zku\u0161enost s h\u0159\u00edchem. M\u016f\u017eete si toho v\u0161imnout i v \u010desk\u00e9m p\u0159ekladu na\u0161\u00ed dne\u0161n\u00ed p\u00edsn\u011b. Jej\u00ed text se ale v tehdej\u0161\u00ed Brit\u00e1nii nestal nijak zn\u00e1m\u00fdm.<\/p>\n

V roce 1779 Newton opustil Olney, aby se stal far\u00e1\u0159em St. Mary Woolnoth v Lond\u00fdn\u011b. Slou\u017eil tam nejen chud\u00fdm lond\u00fdnsk\u00fdm obyvatel\u016fm a t\u0159\u00edd\u011b obchodn\u00edk\u016f, ale tak\u00e9 bohat\u00fdm a vlivn\u00fdm. Mezi nimi byl i mlad\u00fd poslanec parlamentu William Wilberforce, hlavn\u00ed hybatel ve v\u011bci zru\u0161en\u00ed otroctv\u00ed, kter\u00fd byl siln\u011b ovlivn\u011bn \u017eivotem a k\u00e1z\u00e1n\u00edm Johna Newtona.<\/p>\n

Proti otrok\u00e1\u0159stv\u00ed se Newton nejsiln\u011bji postavil v roce 1788, kdy vydal plamenn\u00fd let\u00e1k s n\u00e1zvem \u201cThoughts Upon the Slave Trade“ (\u201eMy\u0161lenky o obchodu s otroky\u201c). Ve spisu byly pops\u00e1ny p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 podm\u00ednky na otrok\u00e1\u0159sk\u00fdch lod\u00edch a Newton se omluvil za to, \u017ee u\u010dinil ve\u0159ejn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed a\u017e mnoho let po osobn\u00ed \u00fa\u010dasti na tomto obchodu: „V\u017edy to pro mne bude p\u0159edm\u011btem potupn\u00e9 reflexe, \u017ee jsem byl d\u0159\u00edve aktivn\u00ed n\u00e1stroj v obchodu, ze kter\u00e9ho se nyn\u00ed m\u00e9 srdce t\u0159ese.“ Tento let\u00e1k byl tak popul\u00e1rn\u00ed, \u017ee byl n\u011bkolikr\u00e1t dotisknut a posl\u00e1n ka\u017ed\u00e9mu \u010dlenu Parlamentu. Pod veden\u00edm Williama Wilberforce nakonec anglick\u00e1 vl\u00e1da v roce 1807 postavila otroctv\u00ed mimo z\u00e1kon, pr\u00e1v\u011b i d\u00edky p\u0159isp\u011bn\u00ed Johna Newtona. A Newton se toho do\u017eil – zem\u0159el v prosincu t\u00e9ho\u017e roku. Pr\u016fchod tohoto z\u00e1kona o obchod\u011b s otroky (Slave Trade Act) je zobrazen ve filmu z roku 2006, kter\u00fd se v origin\u00e1le jmenuje stejn\u011b jako p\u00edse\u0148 „Amazing Grace“ (v \u010de\u0161tin\u011b m\u00e1 film jm\u00e9no „Nezlomn\u00e1 v\u016fle<\/a>„).<\/p>\n

I v posledn\u00edch letech sv\u00e9ho \u017eivota nep\u0159estal b\u00fdt Newton ohromen Bo\u017e\u00ed milost\u00ed a \u0159ekl sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm: \u201eMoje pam\u011b\u0165 je skoro pry\u010d; ale pamatuji si dv\u011b v\u011bci: \u017ee jsem velk\u00fd h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk a \u017ee Kristus je velk\u00fd Spasitel.\u201c<\/p>\n

Te\u010f bych se s v\u00e1mi je\u0161t\u011b cht\u011bl na chv\u00edli vr\u00e1tit k samotn\u00e9 p\u00edsni – jak se stala zn\u00e1mou a kde se objevila n\u00e1mi zn\u00e1m\u00e1 melodie…<\/p>\n

A\u010dkoli p\u00edse\u0148 m\u011bla sv\u00e9 ko\u0159eny v Anglii, byla tam zpo\u010d\u00e1tku defakto nezn\u00e1mou b\u00e1sn\u00ed. „Amazing Grace“ se stala popul\u00e1rn\u00ed nejprve mezi k\u0159es\u0165any ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Mezi lety 1789 a 1799 se za\u010daly objevovat ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech \u010dty\u0159i variace tohoto hymnusu v baptistick\u00fdch, nizozemsk\u00fdch reformovan\u00fdch a kongregacionistick\u00fdch zp\u011bvn\u00edc\u00edch. Nejv\u011bt\u0161\u00ed vliv na zn\u00e1most t\u00e9to p\u00edsn\u011b ale m\u011blo v 19. stolet\u00ed jej\u00ed pou\u017eit\u00ed na velk\u00fdch americk\u00fdch evangelizac\u00edch babtistick\u00fdch a metodistick\u00fdch kazatel\u016f, zejm\u00e9na na jihu, b\u011bhem tzv. „druh\u00e9ho velk\u00e9ho probuzen\u00ed“.<\/p>\n

Prvn\u00ed zm\u00ednka o spojen\u00ed Newtonove textu s n\u011bjakou melodi\u00ed byla v anglick\u00e9 sb\u00edrce hymnus\u016f z roku 1808, kde se pou\u017eila n\u011bjak\u00e1 melodie od anglick\u00e9ho skladatele John Husband. Do roku 1835 ale cirkulovalo ve spojen\u00ed s textem „Amazing Grace“ v\u00edce ne\u017e 20 r\u016fzn\u00fdch melodi\u00ed. Pro dnes nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed melodii je d\u016fle\u017eit\u00fd pr\u00e1v\u011b rok 1835. V roce 1835 toti\u017e americk\u00fd skladatel William Walker p\u0159i\u0159adil Newtonova slova k melodii tradi\u010dn\u00ed p\u00edsn\u011b s n\u00e1zvem „New Britain“ (Nov\u00e1 Brit\u00e1nie), co\u017e byla lidov\u00e1 skladba vznikl\u00e1 slou\u010den\u00edm dvou r\u016fzn\u00fdch melodi\u00ed nezn\u00e1m\u00e9ho autora (pravd\u011bpodobn\u011b z Irska), kter\u00e1 byla poprv\u00e9 publikov\u00e1na v roce 1829 k jin\u00e9mu textu.<\/p>\n

„Amazing Grace“ u\u017e s n\u00e1mi zn\u00e1mou melodi\u00ed se pozd\u011bji stala symbolem k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho hnut\u00ed a dokonce tak\u00e9 symbolem samotn\u00e9ho USA. Stala se i sou\u010d\u00e1st\u00ed dvou zp\u011bvn\u00edk\u016f, kter\u00e9 byly distribuov\u00e1ny americk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm. Nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1r\u016fst popularity za\u017eila b\u011bhem nejv\u011bt\u0161\u00edch americk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch kriz\u00ed, jako byla nap\u0159\u00edklad v\u00e1lka ve Vietnamu. Stala se tak\u00e9 symbolem \u010derno\u0161sk\u00fdch duchovn\u00edch p\u00edsn\u00ed. Pro sv\u00e9 univerz\u00e1ln\u00ed poselstv\u00ed se v americk\u00e9 kultu\u0159e stala ikonou, kter\u00e1 byla \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1na \u017eel i pro r\u016fzn\u00e9 sv\u011btsk\u00e9 \u00fa\u010dely a marketingov\u00e9 kampan\u011b. Nazp\u00edvali ji i zn\u00e1m\u00e9 hudebn\u00ed osobnosti.<\/p>\n

Dodnes je jednou z nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch a nej\u010dast\u011bji zp\u00edvan\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch p\u00edsn\u00ed v anglicky mluv\u00edc\u00edm sv\u011bt\u011b. Odhaduje se, \u017ee zazn\u00ed 10milionkr\u00e1t ro\u010dn\u011b.<\/p>\n

Hlavn\u00ed poselstv\u00ed t\u00e9to duchovn\u00ed autobiografie ale bylo pro jeho autora jasn\u00e9 – odpu\u0161t\u011bn\u00ed a vykoupen\u00ed je mo\u017en\u00e9 bez ohledu na sp\u00e1chan\u00e9 h\u0159\u00edchy a \u017ee du\u0161e m\u016f\u017ee b\u00fdt osvobozena od zoufalstv\u00ed a to v\u0161e skrze \u00fa\u017easnou Bo\u017e\u00ed milost. To m\u016f\u017ee do na\u0161eho \u017eivota p\u0159in\u00e9st pokoj, radost a p\u0159edev\u0161\u00edm vd\u011b\u010dnost.<\/p>\n

John Newton napsal: „Nevid\u00edm \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, pro\u010d m\u011b P\u00e1n vybral k milosrdenstv\u00ed… leda \u017ee by to m\u011blo uk\u00e1zat v jednom p\u0159ekvapiv\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee s n\u00edm ‚nic nen\u00ed nemo\u017en\u00e9'“. Kdy\u017e zp\u00edv\u00e1me zn\u00e1m\u00e1 slova t\u00e9to p\u00edsn\u011b, jak siln\u00e9 je sm\u00fd\u0161let o sob\u011b jako o \u201ep\u0159ekvapiv\u00e9m p\u0159\u00edkladu\u201c Bo\u017e\u00ed milosti a Jeho milosrdenstv\u00ed.<\/p>\n

Zde jsou p\u016fvodn\u00ed anglick\u00e1 slova p\u00edsn\u011b v m\u00e9m pokusu o p\u0159eklad:<\/p>\n

\u00da\u017easn\u00e1 milost (jak sladce to zn\u00ed)
\nkter\u00e1 zachr\u00e1nila darebu jako jsem j\u00e1!
\nKdysi jsem byl ztracen, ale te\u010f jsem nalezen.
\nByl jsem slep\u00fd, ale nyn\u00ed vid\u00edm.<\/p>\n

Byla to milost, kter\u00e1 nau\u010dila m\u00e9 srdce b\u00e1zni,
\na milost, kter\u00e1 m\u00e9 obavy rozpt\u00fdlila.
\nJak vz\u00e1cn\u00e9 bylo, kdy\u017e se ta milost objevila
\nve chv\u00edli kdy jsem poprv\u00e9 uv\u011b\u0159il!<\/p>\n

Skrze mnoha nebezpe\u010d\u00ed, plaho\u010den\u00ed a n\u00e1strahy,
\njsem ji\u017e p\u0159e\u0161el;
\nTato milost m\u011b p\u0159ivedla do bezpe\u010d\u00ed,
\nA milost m\u011b dovede dom\u016f.<\/p>\n

P\u00e1n mi sl\u00edbil dobro,
\njeho slovo zaji\u0161\u0165uje mou nad\u011bji;
\nOn bude m\u016fj \u0161t\u00edt a m\u016fj pod\u00edl
\ntak dlohou, dokud budu \u017eiv.<\/p>\n

Ano, kdy\u017e toto t\u011blo a srdce sel\u017eou,
\na smrteln\u00fd \u017eivot ustane;
\nJ\u00e1 budu m\u00edt, za oponou,
\n\u017eivot radosti a pokoje.<\/p>\n

Zem\u011b se brzo rozplyne jako sn\u00edh,
\nslunci ustane z\u00e1\u0159;
\nAle B\u016fh, kter\u00fd m\u011b zde dole zavolal
\nbude nav\u017edy m\u016fj.<\/p><\/blockquote>\n

P\u0159ipojuji i p\u00e1r odkaz\u016f na r\u016fzn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed t\u00e9to p\u00edsn\u011b v angli\u010dtin\u011b:<\/p>\n