Tento p\u0159\u00edb\u011bh se odehr\u00e1l na Taiwanu v jedn\u00e9 rodin\u011b, kter\u00e1 je\u0161t\u011b zachov\u00e1vala \u010d\u00ednsk\u00e9 zvyky a tradice star\u00fdch \u010d\u00ednsk\u00fdch rodin. Podle t\u011bchto zvyk\u016f vyberou sv\u00e9mu synovi man\u017eelku rodi\u010de. Ml\u00e1denec p\u0159ed svatbou d\u00edvku nesm\u00ed v\u016fbec vid\u011bt.<\/p>\n
<\/p>\n
Jednoho dne p\u0159i\u0161el otec dom\u016f a \u0159\u00edk\u00e1 sv\u00e9mu synovi: „Na\u0161li jsme ti d\u00edvku. Je mil\u00e1 a m\u00e1 dobr\u00fd charakter. Za t\u0159i m\u011bs\u00edce bude svatba.“
\nSyn se u\u017e nemohl do\u010dkat dne sv\u00e9 svatby. Kdy\u017e ten den nade\u0161el, donesli na nos\u00edtk\u00e1ch do m\u00edstnosti nev\u011bstu a \u017eenich sm\u011bl poprv\u00e9 p\u0159istoupit a malou pali\u010dkou odhrnout \u010dervenou z\u00e1clonku, aby se na n\u00ed pod\u00edval. … Mlad\u00fd mu\u017e se stra\u0161n\u011b vylekal. Tv\u00e1\u0159, kterou uvid\u011bl, byla cel\u00e1 zjizven\u00e1 po ne\u0161tovic\u00edch. Nos byl cel\u00fd znetvo\u0159en\u00fd, o\u010di opuchl\u00e9 – hrozn\u00fd pohled. Vb\u011bhl do pokoje sv\u00e9 matky a celou noc tam proplakal. Matka se ho sna\u017eila pot\u011b\u0161it. \u0158\u00edkala: „Tvoje man\u017eelka m\u00e1 milou povahu.“ – „Neee, j\u00e1 ji nechci! J\u00e1 chci p\u011bknou, kr\u00e1snou \u017eenu! S touhle \u017e\u00edt nem\u016f\u017eu!“ – „Synu m\u016fj, u\u017e si jednou \u017eenat\u00fd a ona je te\u010f tvoji man\u017eelkou, smi\u0159 se se sv\u00fdm osudem.“ – „Ne, j\u00e1 nem\u016f\u017eu!“, zvolal a vyb\u011bhl zadn\u00edmi dve\u0159mi.
\nOde\u0161el studovat a cel\u00fdch 6 m\u011bs\u00edc\u016f se doma v\u016fbec neuk\u00e1zal. Po \u0161esti m\u011bs\u00edc\u00edch ho otec p\u0159ivedl zp\u011bt. Syn ve\u0161el a vid\u011bl, jak jeho man\u017eelka um\u00fdv\u00e1 n\u00e1dob\u00ed. Pousm\u00e1la se na n\u011bho a znovu sklonila hlavu a pracovala d\u00e1l. P\u0159e\u0161el okolo n\u00ed, ani\u017e by ji v\u011bnoval i jen jedin\u00fd pohled. Ve\u0161el rovnou do pokoje sv\u00e9 matky. Ta mu \u0159\u00edk\u00e1: „To je nesl\u00fdchan\u00e9 jak se chov\u00e1\u0161 ke sv\u00e9 \u017een\u011b. To mus\u00ed \u017e\u00edt jako vdova, i kdy\u017e ti je \u017eenou? Uplynul\u00fdch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f usilovn\u011b pracovala ve ml\u00fdnu a se mnou v dom\u00e1cnosti. Dokonce i v noci pracovala. Ani slov\u00ed\u010dkem si nepost\u011b\u017eovala. Nevid\u011bla jsem ani jedinou slzu. Ale v\u00edm, \u017ee ve sv\u00e9m srdci pl\u00e1\u010de nad tebou. Slituj se nad n\u00ed.“ – Syn \u0159ekl: „Dob\u0159e tedy. Budu s n\u00ed v jedn\u00e9 lo\u017enici.“
\nA tak se stalo, \u017ee se jim po ur\u010dit\u011b dob\u011b narodilo d\u011bv\u010d\u00e1tko. Ten mu\u017e v\u0161ak nikdy nevzal svoji \u017eenu n\u011bkam z domu, proto\u017ee se za n\u00ed styd\u011bl. Nikdy nedovedl dom\u016f \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, proto\u017ee necht\u011bl, aby ji kdokoli uvid\u011bl. P\u0159\u00e1l si, aby zem\u0159ela, aby u\u017e byla mrtv\u00e1.
\nKdy\u017e m\u011bla dcerka 12 let, l\u00e9ka\u0159 zjistil, \u017ee jej\u00ed otec trp\u00ed velmi v\u00e1\u017en\u00fdm o\u010dn\u00edm onemocn\u011bn\u00edm. Na prav\u00e9 oko u\u017e byl slep\u00fd a te\u010f m\u011bl oslepnout i na to druh\u00e9. \u0158ekl sv\u00e9 \u017een\u011b, co mu l\u00e9ka\u0159 ozn\u00e1mil, \u017ee oslepne. M\u011bl z\u00e1pal rohovky. P\u0159\u00edpadn\u00e1 operace, p\u0159i kter\u00e9 by musela b\u00fdt nahrazena jeho rohovka rohovkou jin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, by st\u00e1la 500 dolar\u016f. L\u00e9ka\u0159 ale \u0159ekl, \u017ee na operaci s t\u00edmto onemocn\u011bn\u00edm \u010dek\u00e1 asi 50 lid\u00ed. Ale tolik d\u00e1rc\u016f rohovek se sotva poda\u0159\u00ed naj\u00edt. Man\u017eelka mu \u0159ekla: „J\u00e1 nechci, abys byl slep\u00fd. Pletla jsem po ve\u010derech ko\u0161\u00edky a n\u011bco jsem si na\u0161et\u0159ila.“ Odb\u011bhla a donesla mu 500 dolar\u016f, kter\u00e9 by st\u00e1la operace. „Pros\u00edm t\u011b, vezmi si ty pen\u00edze a dej se operovat.“ – „To nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou cenu. Musel bych i tak \u010dekat moc dlouho na d\u00e1rce rohovky.“
\nAsi za t\u00fdden volali z nemocnice: „P\u0159ij\u010fte okam\u017eit\u011b! Jist\u00fd mu\u017e zem\u0159el p\u0159i autohav\u00e1rii a kr\u00e1tce p\u0159ed svou smrt\u00ed daroval svou rohovku \u017eij\u00edc\u00edmu \u010dlov\u011bku. R\u00e1no za\u010dneme s operac\u00ed.“ Kdy\u017e se potom p\u0159i operaci vzbudil s obvazem na o\u010d\u00edch, l\u00e9ka\u0159 se ho zeptal: „Vid\u00edte n\u011bco?“ – „Ano, vid\u00edm sv\u011btlo.“ – L\u00e9ka\u0159 \u0159\u00edk\u00e1: „To je v\u00fdborn\u00e9, je to lampa. Operace se poda\u0159ila. Za t\u0159i t\u00fddny p\u016fjdete dom\u016f.“
\nKdy\u017e p\u0159i\u0161la otce nav\u0161t\u00edvit dvan\u00e1ctilet\u00e1 dcera, \u0159ekla: „Maminka je takov\u00e1 \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee op\u011bt vid\u00ed\u0161. Mohla by t\u011b v nemocnici nav\u0161t\u00edvit?“ – „Ne! Za \u017e\u00e1dnou cenu ji tady nechci vid\u011bt! P\u0159ij\u010f jen ty sama.“
\nZa t\u0159i t\u00fddny dcera vezla tax\u00edkem otce dom\u016f. Cestou ji otec \u0159\u00edk\u00e1: „Za n\u011bkolik dn\u00ed bych cht\u011bl nav\u0161t\u00edvit hrob toho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mi daroval svoji rohovku.“ Dcera ne\u0159ekla ani slovo. Kdy\u017e potom po chv\u00edli ve\u0161li do dom\u016f, vy\u0161la jeho man\u017eelka z kuchyn\u011b a p\u0159inesla ve\u010de\u0159i. Usm\u00e1la se a \u0159\u00edk\u00e1: „To je dob\u0159e, \u017ee u\u017e jsi doma.“ Mu\u017e st\u00e1l v rozpac\u00edch, ale potom \u0159ekl: „D\u011bkuji ti za t\u011bch 500 dolar\u016f, kter\u00e9 jsi mi dala na tu operaci.“ Man\u017eelka se odvr\u00e1tila a dala se do pl\u00e1\u010de: „P\u0159ece jen jsem ne\u017eila zbyte\u010dn\u011b. V\u017edy\u0165 ty jsi mi poprv\u00e9 za n\u011bco pod\u011bkoval.“ Man\u017eel si uv\u011bdomil, \u017ee za uplynul\u00fdch 13 let sv\u00e9 \u017een\u011b je\u0161t\u011b za nic nepod\u011bkoval. V tom za\u010dala dcera hlasit\u011b vzlykat: „Maminko, ty mu mus\u00ed\u0161 \u0159\u00edct pravdu. V\u017edy\u0165 on to nev\u00ed, \u017ee jsi mu dala svoji rohovku!“ Mu\u017e se nemohl od p\u0159ekvapen\u00ed v t\u00e9 chv\u00edli ani vzpamatovat. Potom p\u0159isko\u010dil ke sv\u00e9 \u017een\u011b, vzal jej\u00ed hlavu do sv\u00fdch dlan\u00ed, zad\u00edval se j\u00ed do o\u010d\u00ed a uvid\u011bl, \u017ee ji v jednom oku chyb\u00ed rohovka. Zat\u0159\u00e1sl s n\u00ed a \u0159ekl: „Co jsi to ud\u011blala. Pro\u010d jsi to ud\u011blala?“ Opakoval: „Pro\u010d jsi mi dala svoji vlastn\u00ed rohovku?“ \u017dena potichu odpov\u011bd\u011bla: „Proto\u017ee jsi m\u016fj man\u017eel.“ A polo\u017eila si hlavu na jeho ramena. P\u0159itiskl si ji pevn\u011b k srdci a za\u0161eptal: „Ty m\u016fj Zlat\u00fd kv\u00edtku.“ Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b ji takto oslovil – jej\u00edm vlastn\u00edm jm\u00e9nem – Zlat\u00fd kv\u00edtek. Potom padl na kolena a kle\u010del v slz\u00e1ch u jej\u00edch nohou.<\/p>\n
Toto je Bo\u017e\u00ed L\u00e1ska!<\/b> L\u00e1ska, kter\u00e1 k n\u00e1m p\u0159ich\u00e1z\u00ed z k\u0159\u00ed\u017ee. To je l\u00e1ska, kter\u00e1 v\u0161echno podstoup\u00ed pro ty, kte\u0159\u00ed ji nen\u00e1vid\u00ed. P\u00e1n nezem\u0159el na k\u0159\u00ed\u017ei za p\u0159\u00e1tele, ale za nep\u0159\u00e1tele. A takovou l\u00e1sku m\u00e1me m\u00edt i my.<\/p>\n
P\u00edse\u0148 Bo\u017e\u00ed l\u00e1sky zn\u00ed: L\u00e1ska je trp\u011bliv\u00e1, laskav\u00e1, nez\u00e1vid\u00ed, l\u00e1ska se nevychloub\u00e1 a nen\u00ed dom\u00fd\u0161liv\u00e1. L\u00e1ska nejedn\u00e1 ne\u010destn\u011b, nehled\u00e1 sv\u016fj prosp\u011bch, ned\u00e1 se vydr\u00e1\u017edit, nepo\u010d\u00edt\u00e1 k\u0159ivdy. Nem\u00e1 radost ze \u0161patnosti, ale v\u017edycky se raduje z pravdy. A\u0165 se d\u011bje cokoliv, l\u00e1ska vydr\u017e\u00ed, l\u00e1ska v\u011b\u0159\u00ed, l\u00e1ska m\u00e1 nad\u011bji, l\u00e1ska vytrv\u00e1. L\u00e1ska nikdy nezanikne.
\n(Korintsk\u00fdm 13:4-8)<\/i><\/p>\n