Archiv pro rubriku: Zamyšlení

Hledání 2: Kolaps

Dvacet let po uvedení australského dokumentárního seriálu Hledání vám HopeTV přináší jeho druhou řadu s názvem Hledání 2 (v originálu Beyond the Search). V roli moderátora se vám opět představí Geoff Youlden, kterého ovšem tentokrát doplní další dva průvodci. Všichni se vydávají na různá místa naší planety a zamýšlejí se nad základními životními otázkami lidstva. Společně s nimi se ocitnete uprostřed minového pole, v deštných pralesích Jižní Ameriky nebo v izraelském Kumránu. Tam všude naši průvodci našli důkazy o tom, že svět, který známe, čeká převratná událost …

V tomto článku prozatím najdete první dva díly a další díly budou přidávány postupně, jak je bude uveřejňovat HopeTV.

Celý příspěvek

Příběh k zamyšlení: Každý den…

Jistý mladík měl opustit rodný dům a vydat se svou vlastní cestou života. Při loučení mu matka pošeptala jméno průvodce, kterého bude na své cestě životem potřebovat. Poté jej objala, a on vykročil do neznámé budoucnosti.

Brzy se k němu přitočila krásná žena a říká: „Mohu ti dělat průvodkyni, a prožiješ netušené zábavy.“ „Jak se jmenuješ?“ zeptal se mladík. „Mé jméno je rozkoš,“ odpověděla žena. „Tak to není jméno, které jsem slyšel od matky.“

Mladík šel dál. Do cesty mu vstoupila nádherná, zlatem se lesknoucí bytost. „Mohu být tvým průvodcem, jestli budeš chtít.“ „A jaké je tvé jméno?“ „Jsem bohatství. A dám ti všechno, co si jen budeš přát.“ „Ne, to není to jméno, které mi svěřila matka,“ řekl mladík a pokračoval v cestě.

Po určité době slyší velký hluk. Mnoho lidí někomu provolává slávu, a tu ta oslavenkyně přistupuje k němu a nabízí mu, že jej povede. „A jak se jmenuješ?“ „Já jsem sláva.“ „Ne, děkuji ti, ale můj průvodce má mít jiné jméno,“ řekl znovu mladík.

Uběhlo několik dní. Tu potkává příjemnou, ale energickou ženu. Ta mu říká: „Mohu jít po tvém boku, ať budeš prožívat cokoli.“ „Rád bych slyšel tvé jméno.“ „Já jsem odvaha.“

Mladík se velice zaradoval: „Ano, to je to jméno, které mi matka pošeptala, to je jméno průvodce, kterého budu na své cestě životem potřebovat.“

Od dětství až do stáří potřebujeme každý den odvahu. Při nástupu na novou školu, do nové práce, na náročnou operaci, když nás dostihnou neduhy stáří… Každý den odvahu… Nebesa to vědí. V Bibli jsme 365 x povzbuzováni: „Neboj se, nestrachuj se, já jsem s tebou.“ Připomínejme si to každé ráno.

Devět zastavení na cestě s Pánem Bohem

mss_devet_zastaveni

Členové Výboru evangelizace Moravskoslezského sdružení připravili devět „video-zastavení“, kterými se chtějí podělit o několik témat, která provázejí naši cestu s Pánem Bohem a oživují náš vztah k Němu i touhu Mu sloužit. Ať Vás tato krátká videa povzbudí k novému odevzdání se Pánu Bohu, posílí Vaše vzájemné vztahy a motivují k přijetí Božího zmocnění, které Pán Bůh nabízí každému z nás.

Celý příspěvek

Příběh k zamyšlení: Náklady za naši záchranu už jsou zaplaceny

Záchranáři na jednom místě v Kalifornii zažili krušné chvíle, když se snažili vytáhnout zraněného muže z prudkého srázu na příjezdovou cestu. Samotný zásah záchranářů byl nebezpečný a riskantní, avšak zraněný muž situaci ještě více ztěžoval a všechny ohrožoval. Když se záchranný vrtulník vznášel nad vážně zraněným mužem a byl připraven ho vyzvednout, muž začal hystericky křičet a kopat kolem sebe. Bál se totiž, že záchrannou akci bude muset zaplatit. Teprve poté, co se ho posádce podařilo přesvědčit, že záchrana ho nic stát nebude, nechal se muž vyzvednout.

Dar věčného života byl vyvážen nejvyšší možnou cenou, kterou si dokážeme představit. Za naši záchranu zaplatil Ježíš svým životem. Možná se do určité míry podobáme onomu zraněnému muži a bojíme se záchrany, protože víme, že ji nejsme schopni zaplatit. To je však dobrá zpráva! Ježíš zemřel za naše hříchy proto, abychom kvůli nim nemuseli umírat my (2K 5,21). Ježíš zemřel na kříži namísto nás, abychom my mohli být osvobozeni. Nemusíme platit náklady za naši záchranu, protože ty byly plně zaplaceny na Golgotě. Když Ježíše přijmeme jako svého osobního Spasitele, můžeme mít plnou jistotu, že kdyby Ježíš přišel právě teď, byli bychom připraveni se s ním setkat.

Převzato z modlitebních přednášek 2015.

Příběh k zamyšlení: On slíbil, že pro nás přijde

Bylo to jedno z nejničivějších zemětřesení, které kdy v Arménii udeřilo. Dne 7. prosince 1988 dopoledne Arménii kolem města Spitak zasáhla série otřesů dosahujících síly 6,8 stupňů Richterovy škály. Zdevastovalo města, srovnalo se zemí domy a připravilo o život více než 30 000 lidí. Příběh neznámého otce, který v troskách školy hledal svého syna, od té doby inspiroval tisíce lidí. Okamžitě po prvních otřesech spěchal otec ke škole, kterou otřesy zanechaly v ruinách. Slib, který krátce předtím dal svému synovi, jej vedl k tomu, že holýma rukama začal odhrabávat trosky budovy. Když se jednou jeho syn něčeho bál, otec mu řekl: „Ať se stane cokoliv, budu tady vždycky pro tebe.“ Otec se pokusil určit přibližnou polohu třídy svého syna a začal odklízet trosky a kusy betonu. Když přišli další lidé a viděli naprostou spoušť, snažili se jej odvést pryč. On se však nenechal odradit. Dal svému synovi slib. Záchranáři a hasiči se mu snažili jeho počínání rozmluvit, protože kvůli úniku plynu a ohňům hrozilo nebezpečí výbuchu. Zpočátku mu říkali: „My vašeho syna najdeme.“ Později přiznali: „Už není žádná šance, že by váš syn přežil.“ Otec však pokračoval v kopání. Občas se mu podařilo odstranit velký kámen. Nakonec – po 38 hodinách – uslyšel hlas svého syna: „Tati, jsi to ty? Já jsem věděl, že přijdeš. Říkal jsem dalším dětem, že se nemusejí bát, protože jsi mi slíbil, že pro mne přijdeš.“ Tento muž zachránil kromě svého syna dalších 13 dětí, protože splnil slib, který svému synovi dal.

Čekáme už dlouhou dobu od okamžiku, kdy se andělé zeptali učedníků: „Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet“ (Sk 1,11) a v onen velký Den, který zastíní všechny předchozí dny, nás obejme náš Zachránce a my mu řekneme: „Ježíši, my jsme věděli, že pro nás přijdeš, protože jsi nám to slíbil.“

Převzato z modlitebních přednášek 2015.

Emílio Knechtle: Čím se denně připravuji na příchod mého Pána?

Osm způsobů přípravy na druhý příchod Ježíše Krista dle Emílio Knechtla.

Čím se denně připravuji na příchod mého Pána?

Především studiem Písma. Každé ráno začínám den s Písmem v ruce, dříve než dělám cokoliv jiného. A jak se má správně číst Písmo? Rozhodně ne najednou od první stránky až po poslední. Je potřeba si z ní vybrat jednu libovolnou knihu a číst celé tři měsíce pouze tuto knihu, dokud si při zavřených očích nevzpomeneš, na které stránce se nachází to které slovo. A až poté přejít na další knihu. Jde o dokonalé poznání obsahu jednotlivých knih.

Celý příspěvek

Emílio Knechtle: Dívej se na Pána Ježíše

Jeden bohatý princ hledal nevěstu. V převlečení procestoval zemí, našel tu pravou a za 6 měsíců byla svatba. Brzy však zjistil, že jeho manželka je nějaká smutná. Ptal se ji na důvod. – „Ach, já jsem taková zoufalá, protože se neumím chovat jako princezna. Neumím tak jíst a stolovat. Dokonce ani hovořit a oblékat se. Kdy se stanu princeznou?“ – Muž se na ní mile podíval a řekl: „To všechno vím i já. Ale vidím i to, že se stále na mě díváš, že mě stále v chování napodobuješ a proto přijde den, kdy se mi budeš ve všem podobat, a lidé si budou myslet, že ses narodila jako princezna. Moje milá, už před šesti měsíci, když jsme se vzali, si se stala princeznou.“

My se nestaneme dítkami Božími, my už jimi jsme! V den, kdy ses znovuzrodil, stal si se synem Božím anebo Boží dcerou. Pokud neustále hledíš do tváře Pána Ježíše, stále víc a víc se mu přibližuješ. Budeš mu podobný a lidé to poznají a budou se domnívat, že jsi byl celý život křesťanem.

Převzato z kázání „Istota spasenia“ od Emílio Knechtla (do slovenštiny přeložil a namluvil Vladimír Kohút).

Emílio Knechtle: Bůh je ten, kdo nás drží

Když jsem byl malý chlapec, často jsem se s otcem procházel, a to i v dešti. Měl jsem nepromokavý plášť a gumáky, a jen co se objevila nějaká kaluž, chtěl jsem ji přeskočit. Protože jsem měl nohy ještě krátké, vždy jsem skočil do kaluže. Tatínek mi povídal: „Drž se mě za ruku.“ Udělal jsem to. U další kaluže jsem zase skočil, ale protože jsem byl trochu těžký, znovu jsem se ocitl v kaluži. Tatínek mi potom poradil: „Teď se mě nedrž ty, ale já tě chytím za ruku.“ Pevně mě držel v zápěstí a od té doby jsem přeskočil každou kaluž. Já jsem se nepřidržel jeho, ale on držel mě.

Bůh je ten, kdo nás drží. My se přece nemůžeme držet jeho – na to jsme příliš slabí.

Každé ráno volám: „Pane, prosím tě, drž mě. Jsem příliš slabý.“ Dávám mu svou ruku a on mě drží. Tak se mi nemůže nic stát.

Převzato z kázání „Istota spasenia“ od Emílio Knechtla (do slovenštiny přeložil a namluvil Vladimír Kohút).

Emílio Knechtle: Nezahrávejte si s Boží milostí

V New Yorku byl odsouzený k smrti 26-ti letý vrah. Zarmoucená matka pospíchala k soudci, aby se přimluvila za svého syna, ale nic nepomohlo. Její poslední naděje se upřela na guvernéra. Přednesla mu svoji žádost a on ji řekl: „Milá paní, váš syn nelituje svého činu a možná o milost ani nestojí.“ – Matka prosila dál: „Věřím, že by milost přijal. Prosím vás, zkuste to ještě jednou a naposledy a běžte k němu!“ – Guvernér řekl: „Dobře. Kvůli vám za ním půjdu.“

Celý příspěvek